Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Kam to letadlo zmizelo? A co je to transpondér?

  10:06aktualizováno  10:06
Let společnosti Malaysia Airlines číslo 370 zmizel v sobotu časně ráno místního času někde nad jihovýchodní Asií. Úřady nevědí, kde letadlo je, ani co se s ním stalo. Zpravodajský server CNN sestavil přehled nejčastějších otázek okolo zmizení letadla a pokusil se na ně odpovědět.

Po troskách zmizelého boeingu pátrá 22 letounů a čtyři desítky lodí z několika zemí. Vrtulník na snímku přistává na palubě čínské lodi Haixun 31. (9. března 2014) | foto: AP

1Kde to letadlo je?

V tuto chvíli mohou všichni jen hádat. Oficiální oblast pátrání nyní zahrnuje 90 tisíc čtverečních kilometrů včetně částí Thajského zálivu, Jihočínského moře, Malackého průlivu a Andamanského moře. A pokud jsou pravdivé informace, že letadlo letělo ještě čtyři hodiny poté, co ztratilo kontakt (více čtěte zde), pak může být ještě o stovky a možná i tisíce kilometrů dál - v oblasti táhnoucí se od Indie až po Austrálii. Pokud je to pravda, pak by se letadlo mohlo najít jen s opravdu obrovským štěstím. 

2Odchýlilo se z trasy?

Technický rozbor

Je to možné, ale ne jisté. Podle některých zpráv se letadlo od předpokládané trasy na Peking odchýlilo stovky kilometrů a úřady rozšířily oblast pátrání, aby tuto možnost zahrnuly. Stále ale také pátrají v oblasti podél trasy letu.

Velká potíž je v tom, že identifikační transpondér (tzv. odpovídač) letadla nefungoval. Odborníci z několika zemí zkoumají údaje z malajsijských radarů a doufají, že se jim podaří upřesnit, kde letadlo zmizelo.

3Co je to transpondér?

Rádiový vysílač v kokpitu, který spolupracuje s pozemním radarem. Když přijímá radarový signál, vrací kód s pozicí letadla, výškou a volacím znakem. Řídící letového provozu používají tyto signály k určení rychlosti a směru letadla.

4Proč přestal vysílat?

To je jedna z mnoha pověstných otázek za všechny peníze. Transpondér je umístěný mezi piloty a dá se vypnou jediným pohybem zápěstí. Podle bývalého pilota Marka Weisse je ale kvůli životně důležitým informacím a bezpečnosti letadla vysoce nepravděpodobné, že by ho některý z pilotů vypnul.

Fotogalerie

Bez černých skříněk, tedy záznamu hovorů v kabině a letového záznamníku, je velmi těžké zjistit, kdo byl v kokpitu, a co se přesně stalo, míní Weiss. Experti se v názorech na možné vypnutí transpondéru rozcházejí. Podle některých mohl někdo (například únosce) zasáhnout úmyslně, podle jiných může anomálii vysvětlit třeba katastrofální výpadek proudu.

5A co černé skříňky? 

Odborníci pátrající po letadle by je zoufale chtěli získat. Letové záznamníky by jim poskytly jednak nahrávku hlasů z kabiny letadla a celou škálu technických dat o tom, co letadlo právě dělalo a jak si při letu vedlo. Problém je, že tato zařízení nedokážou vysílat signál o své pozici do příliš velké vzdálenosti. Takže dokud pátrací týmy nezúží prostor pro hledání letadla, záznamníky nenajdou - a ty tak nebudou moci přispět k objasnění této záhady.

6Mohlo letadlo někde přistát?

Jedna z teorií, kterou zvažují američtí činitelé, je taková, že letadlo mohl někdo unést. Proto je teoreticky možné, že někde přistálo na odlehlé dráze a je tam ukryté. Tahle teorie má ale mnoho nedostatků: Boeing 777 je velké letadlo, které na přistání potřebuje dráhu dlouhou alespoň kilometr a půl. Navíc si lze jen těžko představit, že by tak velké letadlo někam doletělo, aniž by zanechalo jakoukoli stopu na radarech.

7 Nemohl pilot proletěl "pod radary"? 

Opět platí, že teoreticky ano. Radar je zařízení na sledování nebe a nedosáhne až na zem. Vojenští piloti jsou cvičení k tomu, aby toho dokázali využít, když potřebují do nějaké země nepozorovaně proklouznout. Ale jejich letadla mají vybavení a zařízení, které jim pomáhá držet se při zemi a vyhnout se dosahu radarů. Nic z toho Boeing 777 pochopitelně nemá a piloti by neměli kontrolu, jestli jsou nebo nejsou na radarech vidět. Kromě toho je pro letoun tohoto typu a velikosti velmi nebezpečné letět tak nízko (třeba sto metrů nad hladinou).

8 Jak funguje pátrání?

Zjednodušeně řečeno: úřady rozdělí velké plochy země na mnohem menší políčka v mřížce. Pak letadla a lodě prohledávají stanovené oblasti a vyřazují je coby kandidáty na místo zřícení letadla. Ve čtvrtek bylo do hledání formálně zapojeno 43 lodí a 40 letadel z desítky zemí. Letoun ale hledají i další plavidla, neurčená k pátrání - celkový počet pátrajících lodí jde k osmi stovkám. Námořní doprava v oblasti je velmi hustá.

9Jak může letadlo takhle zmizet?

 Na to není snadná odpověď, když si člověk představí množství technologického vybavení v letadle včetně rádiového spojení na UHF a VHF frekvencích, automatické vysílače, GPS a počítačové komunikační systémy. Na druhou stranu nijak nepomáhá, že není známá trasa letu a oblast pátrání po něm pokrývá obrovskou plochu vody a řídce obydlených džunglí a hor.

10Připadá v úvahu únos nebo terorismus?

 CIA a FBI to nevylučují, ale upřímně řečeno, úřady toho v tuto chvíli nevylučují hodně. Je vysoce podezřelé, že se letadlo mohlo otočit zpátky. Také vypnutá komunikace s letadlem toto podezření přiživuje. Palubní odpovídač lze vypnout jen z pilotní kabiny a vyšetřovatelé zabavili v bytu kapitána letounu simulátor Boeingu 777. Teď ho zkoumají a zřejmě prověřují to, zda kapitán nezkoušel nějaké manévry, které by mohly být vodítkem pro určení, kam letoun letěl.

11A co chyba pilota?

Ta je nepochybně možná. Byl to například i případ letu společnosti Air France, který se v roce 2009 zřítil cestou z Brazílie do Paříže. Ovšem tehdy svou roli sehrálo i nepříznivé počasí, což nebyl případ letu 370.

12Takže mechanické selhání?

To je jedna z nejpravděpodobnějších možností. To, že se zatím nenašly žádné trosky, je záhada - kdyby pilot přistál na vodu, letoun tohoto typu by se pravděpodobně rozlomil a na hladinu by vyplavalo množství trosek. Pořád ještě zbývá záhada nouzového signálu - žádný totiž nebyl vyslán. Ani výpadek elektřiny by to neměl ovlivnit - zařízení mají vlastní zdroj.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.