Jaromír Šebesta údajně od vchodu seběhl po rampě, zabočil za roh a směrem na auto osudně vystřelil.

Jaromír Šebesta údajně od vchodu seběhl po rampě, zabočil za roh a směrem na auto osudně vystřelil. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Kuší zabil Roma. Otázky a odpovědi k případu, který vyvolal velké emoce

  • 203
Mimořádný ohlas vyvolal rozsudek nad Jaromírem Šebestou, který loni v dubnu kuší zabil Romana Hospodiho. Krajský soud v Ostravě poslal muže za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti na deset let do vězení, na což reagovalo přes tisíc osm set diskusních příspěvků. Proto přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy a boříme některé mýty, které v souvislosti s případem vznikly.

Co se vlastně osudného dne 26. dubna v Chotěbuzi na Karvinsku stalo? Šebesta si po poledni ve svém objektu, kde měl posilovnu a sklad, všiml automobilu, který zastavil nedaleko a z něj vystoupili čtyři Romové. Když tři z nich došli k neomítnutému domku, začal na ně křičet, aby vypadli, a v ruce držel nedávno zakoupenou kuši.

Pořídil si ji po několikerém vykradení stavby, neznámí zloději mu například vzali dva motocykly a zařízení posilovny. Romové se dali na útěk, a když nasedali zpět do automobilu, Šebesta vystřelil. Hospodiho, který nasedal jako poslední, trefil šípem do hlavy. Devětatřicetiletý muž za několik dnů zemřel (podrobněji zde).

1. Šebesta dostal nepřiměřeně vysoký trest, nejednalo se náhodou o nutnou obranu?

Jak policie, tak žalobkyně a soud verzi nutné obrany okamžitě smetly ze stolu. Podle nich Romové na Šebestu nijak neútočili, neměli v ruce nejen zbraně, ale ani náčiní na vykopávání šrotu (to leželo v kufru automobilu). Nijak mu nevyhrožovali, takže pro naplnění nutné obrany není splněno v podstatě nic.

Kuše, ze které Jaromír Šebesta střílel. (31. května 2013)

Když na ně Šebesta zakřičel a namířil kuši, dali se na útěk. Soudu říkal, že se bál a měl strach, což sice soudce uznal, přijal i jeho možnou zlobu, ale zdůraznil, že Romy pronásledoval (seběhl od vchodu po rampě, zahnul za roh a vystřelil), přitom nečelil žádnému útoku.

Ostatně, ani se neprokázalo, že Romové chtěli krást. Tvrdí, že se šli jen zeptat, zda Šebesta nemá zbytečný šrot. Nemusíme věřit, ale nic jiného se neprokázalo.

2. Proč nebyl jeho čin posouzen jako nešťastná náhoda?

Šebesta říká, že před střelou zaškobrtl a Hospodiho neviděl. Soudce naopak uvedl, že muže, který hodlal nastoupit do vozu a skláněl se, jistě ze vzdálenosti zhruba dvanácti metrů a za denního světla viděl. Kuše má navíc pojistku, kterou Šebesta při první výhrůžce odjistil. Z kuše předtím cvičně asi pětkrát vystřelil, proto dobře věděl, co duralový šíp s ocelovým hrotem dokáže.

Byla to nešťastná náhoda, říkal Šebesta po rozsudku

31. května 2013

Podle znalce i dráha střely svědčí o tom, že nešlo o náhodný výstřel. Všechny posudky dráhy střely i utrpěného zranění spíše nasvědčují tomu, že kuši zvedl, možná i zamířil a vystřelil do otevřených dveří auta. Rozhodně nepadal po zaškobrtnutí nebo kuše nevystřelila náhodně po pádu na zem.

I jeho verze o velkém silném rozrušení se jeví jako pochybná. Po vystřelení šípu totiž nejprve utekl do objektu a pak Romy vyzýval, aby šíp z hlavy vytáhli, Hospodiho naložili a odjeli. Následně chtěl změřit, jak hluboko se šíp zarazil do hlavy. U toho údajně pojídal housku. Ačkoliv měl mobil, záchranku nezavolal, Romům se podařilo zastavit až několikáté auto. Šebesta se podle soudu nehroutil, nekřičel, že to byla náhoda, pozůstalým se neomluvil.

3. Nejde tedy naopak o vraždu?

Státní zástupkyně sice připustila, že zvažovala obžalobu z vraždy (trestní sazba patnáct až dvacet let), ale nakonec se přiklonila k méně těžkému trestnému činu. Stejně tak soud. Soudce řekl, že Šebesta sice dobře věděl, že šípem může způsobit těžké zranění, ale nijak se neprokázalo, že chtěl zabít, tedy že chtěl Hospodiho trefit do hlavy.

 A je nutno respektovat zásadu, že jsou-li pochybnosti, tak jsou ve prospěch obžalovaného. Úmysl zavraždit tedy nebyl dostatečně prokázán.

4. Opravdu nechtěli krást, když je načapal ve sklepě?

Jenže se neprokázalo, že v tom sklepě opravdu byli. Uvádí to Šebesta, což Romové odmítají. Při vyšetřování psovod šel po stopě mužů a zastavil se ještě před vchodem do sklepa.

5. Šebesta přece hájil jen svůj pozemek...

Šebesta neměl svůj pozemek oplocený, scházela třeba i tabule s upozorněním, že je na pozemek vstup zakázán. Jen na vratech měl křídou napsané číslo popisné, a navíc neomítnutý objekt více připomínal polorozpadlou stodolu.

Devětatřicetiletý muž, kterého zasáhl šíp z kuše do hlavy.

Soudce ve zdůvodnění rozsudku uvedl případ z USA, kde válečný veterán zastřelil lidi, kteří vinou špatné navigace přijeli na jeho pozemek. Byl odsouzen za vraždu. Zdůraznil, že každý případ se musí posuzovat individuálně, ale zákon musí platit pro všechny stejně.

6. Proč nebyl posuzován i rasový motiv?

Romové uváděli, že jim Šebesta nadával do černých k.... a že je zabije. Tyto výhrůžky uváděl zejména jeden z Romů, který na zbývající trojici čekal u auta. Jenže výpovědi Romů se lišily, proto soudce považuje tento výrok za nedůvěryhodný, který měl zřejmě případ účelově uvést do zcela jiného světla.

7. Jakou má Šebesta šanci na změnu rozsudku?

Jaromír Šebesta si ponechal lhůtu na odvolání a hned po rozsudku médiím řekl, že vše se seběhlo jinak, než zaznělo u soudu, a určitě se odvolá. Lhůtu na odvolání si ponechala i žalobkyně. Případ tedy takřka určitě skončí na Vrchním soudu v Olomouci, který může rozsudek potvrdit, změnit, případně věc vrátit k dalšímu jednání Krajskému soudu v Ostravě.


Video