O co Palestinci žádají OSN?
Palestinci v čele s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem chtějí požádat o plnohodnotné členství. Dosud v OSN mají status "entity s právem pozorovatele", takže nemohou o ničem hlasovat. Plné členství by jim podle nich mohlo pomoci v dlouholetém sporu s Izraelem.
Ten se týká především rozdělení území. Palestinci dlouhodobě usilují o vytvoření suverénního státu, a to v hranicích z června 1967 (z dob před tzv. Šestidenní válkou, při které Izrael začal okupovat Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a Pásmo Gazy). Židovský stát s takovým územním rozdělením nesouhlasí.
V Praze se za přijetí Palestiny demonstrovaloNa pražském Václavském náměstí dnes demonstrovalo asi 100 příznivců palestinského státu. Pod sochu svatého Václava přišli podpořit žádost palestinského vedení o přijetí do Organizace spojených národů (OSN), kterou v těchto dnech OSN řeší. V průvodu se poté vydali na Staroměstské náměstí. Na shromáždění přišel i někdejší ministr zahraničí a expředseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, který snahu Palestinců podporuje. Zdroj: ČTK |
Jak OSN přijímá nové členské státy?
Země, které chtějí získat členství v OSN, předají žádost generálnímu tajemníkovi OSN, v tomto případě Pan Ki-munovi. Ten ji schválí a předá Radě bezpečnosti. RB OSN žádost přijme, a pokud ji patnáctičlenná rada schválí, žádost pokračuje na Valné shromáždění. Tam je třeba souhlas dvoutřetinové většiny, tedy 129 zemí. Aby se země stala členem OSN, návrh musí být schválen jak v RB, tak na Valném shromáždění.
Mohli by se Palestinci stát členem OSN?
Teoreticky ano. Ke vstupu je ale třeba, aby ani jeden z pětice stálých členů RB OSN (USA, Francie, Velká Británie, Čína a Rusko), které mají právo veta, toto opatření nepoužil.
A USA už oznámily, že s návrhem souhlasit nebudou. Takže i kdyby Palestinci získali dvoutřetinovou většinu na Valném shromáždění, členství stejně nezískají.
Jaká je pozice USA?
Podle administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy jsou mírové rozhovory jedinou cestou k vyřešení letitého konfliktu, i proto chtějí palestinskou žádost vetovat. Na druhou stranu USA dlouhodobě hlásají, že podporují palestinskou státní suverenitu a věří, že vyřešení blízkovýchodního problému zmírní protizápadní tenze, které panují v arabském světě. USA také nesouhlasí s židovskou výstavbou na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě.
V čem by plné členství v OSN Palestincům mohlo pomoci?
Ve skutečnosti skoro v ničem, je to spíše symbolický akt. Podle Abbáse se po takřka 20 letech, během nichž se vedou mírové rozhovory mezi Palestinci a židovským státem, nedosáhlo žádného výsledku. Poslední kolo rozhovorů zkrachovalo loni. Palestinci věří, že členstvím v OSN by se jejich vyjednávací pozice zásadně zlepšila.
Co mohou Palestinci získat, když ne plné členství?
Palestinci mohou současně požádat o změnu statusu "entity s právem pozorovatele" na status "nečlenský stát". Takový má například Vatikán.
Pak by se mohli zúčastňovat společných zasedání OSN a ratifikovat různé mezinárodní smlouvy. Třeba dohodu o Mezinárodním trestním soudu (ICC), což Izrael znepokojuje. Palestinci by mohli židovský stát obvinit kvůli statisícům izraelských osadníků, kteří v rozporu s mezinárodním právem žijí na území budoucí Palestiny.
Jak bude kdo hlasovat?
Palestinci očekávají podporu nejméně 126 zemí, které zastupují 75 procent světové populace. Pro by měla hlasovat Čína, Brazílie, Indie, Pákistán nebo Rusko.
Proti vstupu Palestinců jsou jasně Izrael a USA, dále pak Kanada, Itálie, a i Česká republika prohlásila, že krok Palestinců nepodpoří.
