Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otázky a odpovědi o nemoci šílených krav

  16:10aktualizováno  16:10
Dvacet otázek a odpovědí o nemoci šílených krav:

1) Můžeme jíst bifteky?
Nemoc šílených krav (BSE) nebyla ve svalovině zatím prokázána. Rizikové však mohou být steaky, ve kterých je přeseknutý kus páteře, a s ní se může do jídla dostat i nakažená mícha. Stoprocentně tak nelze kontaminaci masa vyloučit.

2) Jak se nemoc přenáší?
Pokusy na zvířatech prokázaly, že stačí sníst infikovanou tkáň o velikosti zrnka pepře, a nemoc se může přenést dál. Vědci předpokládají, že stejně se mohou nakazit i lidé, ale přesný mechanismus neznají.

3) Co je z krávy nejnebezpečnější?
Mozek, mícha, brzlík, slezina, oči a kosti. Podle současných poznatků není nutné se vyhýbat srdci, plícím, dršťkám a jazyku

4) Co nemoc vyvolává?
Je to malinká bílkovinná částice v nervových buňkách nazývaná prion. JejÍ mutace vyvolává chorobu, která ničí mozkové buňky. Lidská varianta se označuje jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD).

5) Pozná zákazník v obchodě, zda je maso nezávadné?
Ano, některé restaurace, obchody či chovatelé si nechávají přezkoušet veškeré kusy na porážce a úřady o tom vydávají certifikáty. Je možné do nich nahlédnout přímo v provozovnách. 

6) Jaké maso je tedy bez problémů?
Nemoc nebyla nikdy zjištěna u prasat, ryb a drůbeže. Ovce občas trpí nemocemi, které se BSE podobají. Všechna zvířata se však krmí moučkami a není vyloučeno, že do nich chovatelé přimíchávají i něco z hovězího.

7) Pomůže proti nemoci důkladné vaření masa?
V domácnosti ne, protože na to je potřeba teplota 133 stupňů a vysoký tlak. Potenciálně nebezpečné jsou proto i hovězí vývary a morkové polévky, protože jejich základem jsou kosti.

8) Může být BSE i v jiných potravinách?
Ano, především v těch, které obsahují želatinu vyrobenou z masných odpadů. Ta se přidává do jogurtů, želé, sulcu a želatinových bonbonů. Je také lepší se vyhnout uzeninám a konzervám, které se vyrábějí z odřezků různých druhů masa,

9) Jsou krávy z biofarem mimo nebezpečí?
Od roku 1993 se nesmějí krmit masokostní moučkou. Případný nákup je tedy otázkou důvěry v kontrolní orgány a poctivost obchodníků.

10) Může se nemoc přenést i na lesní zvěř?
Jeleni, srnci nebo daňci jsou stejně jako krávy přežvýkavci, a tak byl vydán zákaz je krmit masokostní moučkou. Tento zákaz se ovšem těžko kontroluje.

11) Jsou ohroženi psi a kočky?
U koček už byla nemoc popsána, u psů ne. Do krmiv pro domácí miláčky se však masné odpadky běžně přidávají.

12) Může se CJD přenést z jednoho člověka na druhého?
Ne. BSE se nepřenáší vzduchem nebo pohlavním stykem (jako AIDS). Přenos prostřednictvím kontaktu s krví nemocného člověka nebyl prokázán. Také pravděpodobnost přenosu BSE při transplantaci je nízká.

13) Může nemoc přenést těhotná matka na dítě?
Ano, vědci se této možnosti obávají, protože například u ovcí byl přenos na nenarozená jehňata prokázán. Mezi lidmi se však takový případ nevyskytl.

14) Jaké jsou příznaky CJD?
V prvních stadiích neklid či podivné pohyby připomínající tiky - tedy příznaky, které provázejí řadu jiných neurologických chorob.

15) Existují metody, jak propuknutí CJD zjistit?
Propuknutí CJD mohou odhalit snímky mozku vytvořené pomocí magnetické rezonance (MRI). U nás se však tento test neprovádí. Jedno pracoviště Akademie věd se podílí na vývoji testu, který by dovolil novou variantu CJD diagnostikovat z krve pacienta.

16) Proč nemoc napadá jen mladé lidi?
To už není pravda. Přestože většina nemocných je ve věku něco nad dvacet let, v Británii už na tuto nemoc zemřel i člověk starý 74 let.

17) Existuje účinná léčba?
Ne. Jde o smrtelnou chorobu. Priony napadnou centrální nervovou soustavu. Když se nemoc rozvine, umírá pacient v horizontu půl roku až roku, maximálně roku a půl. Lékaři se pouze snaží minimalizovat utrpení nemocných a jejich rodin.

18) Cítí pacient bolest?
Z neurologických vyšetření vyplývá, že pacienti si v pokročilém stadiu CJD již neuvědomují svůj stav a netrpí. V počátečním stadiu však procházejí úzkostnými stavy doprovázenými vizuálními halucinacemi.

19) Není hrozba BSE přeceňována
To není jisté. Zatím bylo zjištěno sto nakažených lidí, většinou v Británii.  Některé britské studie však varují, že nemoc je v samém začátku a že jen v Británii žije až 136 000 infikovaných osob, u nichž se onemocnění ještě neprojevilo.

20) Objevilo se CJD i v Čechách?
Od loňského podzimu se u nás objevilo několik podezření na novou variantu CJD u lidí, diagnóza však zatím nebyla oficiálně potvrzena. Na patologii v Institutu klinické a experimentální medicíny teprve vzniká pracoviště, kde by odborníci měli být schopni tuto nemoc po smrti pacienta diagnostikovat ze vzorku mozku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.