Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak nebezpečný je japonský únik radioaktivní vody?

  10:40aktualizováno  10:40
Nová odhalení unikající kontaminované vody z nádrží u poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima vyvolala poplach. Do Tichého oceánu více než dva roky po katastrofě prosakuje radioaktivní voda. Vláda nyní informovala, že vynaloží 47 miliard jenů (asi 9,4 miliardy korun) na vybudování podzemní "ledové zdi" kolem reaktorů a vyvine pokročilý systém čištění vody.

Agentura AP sestavila přehled základních otázek a odpovědí kolem možných rizik pro ryby a lidi, kteří je konzumují.

Kolik kontaminované vody uniká do moře?

Odborníci to odhadují na nejméně 300 tun denně. A to je jen z jednoho ze dvou hlavních zdrojů: z podzemní vody, která protéká kontaminovanými údržbářskými tunely a dírami v elektrárně.

Fyzik Vladimír Wagner rozebírá nebezpečí Fukušimy

Předpokládá se, že voda s mnohem vyšším množstvím radiace uniká prasklinami v základech poškozených jaderných reaktorů a jejich turbín a pomalu se dostává přes půdu do moře. Kolik přesně jí může být, není známo. Provozovatel elektrárny, společnost Tokyo Electric Power Co. (Tepco) dokonce uvádí, že neexistují jednoznačné důkazy jakýchkoli úniků, byť tuto možnost nepopírá.

Denně 300 tun zní jako spousta vody, ale oceán je veliký. Jak nebezpečné to je?

Hlavní zdravotní riziko představuje dopad na ryby nedaleko jaderné elektrárny. Vědci byli dlouho přesvědčeni, že se kontaminovaná voda dostává do oceánu, což částečně dokládali neustále vysokým množstvím radioaktivního cesia v rybách žijících u dna moře. Je třeba sledovat také nárůst množství stroncia-90 a tritia. Zvláště stroncium se ukládá v rybích kostech a vydrží déle než cesium v rybách i lidech, kteří je snědí. Rybářský průmysl kolem Fukušimy je v současnosti zastaven.

Proč je tam tolik radioaktivní vody?

Oněch 300 tun denně je jednoduše částí podzemní vody, která stéká z okolních hor a přes komplex jaderné elektrárny se dostává do moře. Krom toho je denně do elektrárny pumpováno 400 tun chladící vody, aby se zbylé jaderné palivo nepřehřívalo, a tato voda prosakuje do základů a sklepů. Odtud je voda neustále odčerpávána, ale část z ní uniká prasklinami. Půlka vyčerpané vody se znovu používá k chlazení reaktorů a zbytek se ukládá v nádržích.

A co úniky z nádrží?

To je zatím menší problém, ale panují obavy, že by se mohl rozšířit. Všechna voda v nádržích se zpracovává, aby se odstranilo cesium, což je jeden z nejnebezpečnějších radioaktivních prvků.

Fotogalerie

Návštěvníci městečka Yonomori ležícího jen zhruba 7 kilometrů od fukušimské
Technici měří úroveň radiace u reaktoru fukušimské elektrárny
Pohled na areál Fukušimy s viditelným množstvím nádrží na radioaktivní vodu
Ministerská delegace si prohlíží inkriminované nádrže stejného typu jako ta, ze...

Zobrazit fotogalerii

Elektrárna má více než tisíc nádrží zadržujících 335 tisíc tun kontaminované vody a Tepco plánuje zvýšit kapacitu až na 800 tisíc tun během následujících tří let.

Skončí tento problém vůbec někdy?

Nejrealističtějším řešením je čistit vodu na bezpečnou úroveň a vypouštět ji do moře. Čistící vodní jednotka, která tohle měla dělat, při testovacím provozu selhala a opravuje se. Vláda hodlá během následujících dvou let financovat vývoj vylepšené jednotky. Neexistuje technologie, jak odstranit tritium, takže to může představovat riziko, pokud jeho množství bude nadále stoupat.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.