Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otázky a odpovědi: Hrozí Korejskému poloostrovu zničující válka?

  17:06aktualizováno  17:06
Korejský poloostrov po potopení válečné lodi Jižní Koreje torpédem KLDR svírá napětí. Po nejkrvavějším incidentu za poslední desítky let se na obou stranách hranice opět skloňuje slovo válka. Je konflikt opravdu na spadnutí? Server iDNES.cz přináší otázky a odpovědi o korejské krizi.

Vojenské cvičení Jihokorejců ve Žlutém moři (27. května 2010) | foto: AP

Co zažehlo krizi?
Jihokorejská válečná loď Čchonan 26. března večer podnikala rutinní kontrolu moře poblíž hranice s KLDR. Výbuch ji rozpůlil a korveta klesla ke dnu. Podařilo se zachránit 58 námořníků, 46 vojáků zemřelo.

Jak probíhalo vyšetřování?
Mezinárodní tým složený mimo jiné ze Švédů nebo Američanů vyloučil selhání zbraňových systémů na lodi i explozi miny z druhé světové války. Vyšetřovatelé 20. května oficiálně prohlásili, že loď potopilo severokorejské torpédo vypálené z ponorky, a ukázali jeho kusy, které našli na mořském dně. (přečtěte si, jak odborníci usvědčili KLDR)

Severokorejské torpédo, které 26. března potopilo jihokorejskou loď Čchonan.

Severokorejské torpédo, které 26. března potopilo jihokorejskou loď Čchonan.

Jaké jsou možnosti Jižní Koreje?
Potopení lodi je národní tragédií, země držela několik dní státní smutek. Veřejnost proto volá po tvrdé odpovědi. Vláda ale musí jednat obezřetně a nezapomínat na dlouhodobé cíle - například přesvědčit KLDR, aby jednala o svém jaderném programu. Země prozatím s Pchjongjangem přerušila obchodní styky a rozhodla o obnovení propagandistického rádiového vysílání. To by chtěla pouštět i do tlampačů podél hranice. Otázku potopení lodi bude řešit v OSN. Soul nyní pořádá vojenské manévry. (více čtěte zde)

SPOR V DATECH

26. března - Po explozi se u hranice s KLDR potopila jihokorejská korveta, zemřelo 46 námořníků.
20. května - Nezávislé vyšetřování zjistilo, že vojenskou loď zasáhlo torpédo KLDR.
24. května - Jižní Korea zmrazila veškerý obchod s KLDR a požádala o omluvu.
25. května - KLDR přerušila veškeré vztahy se Soulem.

Co KLDR motivovalo k útoku?
Severní Korea jakoukoli odpovědnost za útok odmítla. Motivy jsou obestřené tajemstvím a analytici mají hned několik teorií. Motivem může být, že Kim Čong-il potřebuje před předáním moci svému synovi semknout mocnou armádu. Spekuluje se také o jednostranném aktu armády nebo potřebě upozornit, že KLDR je schopná vojensky zasáhnout. Může také jít o odvetu za předchozí incidenty ve Žlutém moři nebo Kim Čong-il akcí maskuje problémy doma.

Jaký je teď postoj KLDR?
Z Pchjongjangu se ozývá, že si Jihokorejci celý incident vymysleli, aby měli záminku pro útok. Do Soulu proto chtějí vyslat vlastní vyšetřovací tým, aby prověřil předchozí závěry odborníků. KLDR přerušila všechny vztahy s Jižní Koreou a odstřihla i horkou vojenskou linku. Zpřísnění sankcí nebo narušení svých vod hodlá brát jako záminku k "totální válce". (o přerušení všech vztahů čtěte zde)

Hrozí vypuknutí války mezi oběma zeměmi?
Na vyvolání válečného konfliktu nemá zájem ani jedna ze zemí. KLDR ví, že by v konfliktu neuspěla, a místní předáci se obávají toho, že by ve válce padl i režim. Jižní Korea zase nechce konfliktem zdecimovat svoji ekonomiku. Obě země nyní říkají, že se budou bránit, pokud je napadne protivník jako první, a důsledně se vyhýbají rétorice, která by z nich mohla udělat agresora.

Hillary Clintonová v Japonsku. V pozadí japonský ministr zahraničí Kacuja Okada (21. května 2010)

Hillary Clintonová v Japonsku. V pozadí japonský ministr zahraničí Kacuja Okada (21. května 2010)

Jakou roli mohou sehrát klíčové země?
Klíčové budou teď další kroky účastníků šestistranných rozhovorů o jaderném programu KLDR - Japonska, Ruska, Číny a USA.
Spojené státy už vyjádřily Soulu podporu a v červenci obě země společně uspořádají vojenské cvičení.
Rusko pošle na žádost Soulu do Jižní Koreje tým expertů, aby prozkoumal závěry mezinárodní vyšetřovací komise. Ruské námořnictvo má vlastní vysvětlení potopení jihokorejské vojenské lodi, odmítá ale prozradit podrobnosti.
Japonsko by bylo pro tvrdší odpověď, ale v Radě bezpečnosti nemá stálé křeslo.

VÁŽNÉ ÚTOKY KLDR NA JIHOKOREJCE

leden 1967 - Jihokorejská válečná loď byla napadena u hranice s KLDR, zemřelo 39 námořníků.
leden 1968 - Při napadení prezidentského paláce v Soulu zemřelo 71 lidí.
říjen 1983 - Exploze zničila rangúnský hotel, kde přebýval jihokorejský prezident, zemřelo 21 lidí.
listopad 1987 - Při útoku na jihokorejské letadlo zemřelo 115 lidí
březen 2010 - Torpédo KLDR potopilo korvetu Čchonan, zemřelo 46 námořníků.

Jaký postoj zaujme Čína?
Čína je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta a zároveň hlavním obchodním partnerem KLDR (spolu s Jižní Koreou ovládají 80 procent severokorejského obchodu) Peking má na dění v uzavřené zemi největší vliv. V minulosti se Číňané stavěli proti tvrdým zásahům vůči KLDR, protože se po pádu režimu obávají přílivu milionů hladových uprchlíků. Teď Peking prohlašuje, že je odhodlaný spolupracovat s USA na řešení krize. Dosud ale ani nepřijal výsledky vyšetřování incidentu a stále je posuzuje.

Co bude následovat?
Otázku bude nyní řešit OSN a finální stanovisko bude záležet především na stálých členech Rady bezpečnosti, především Číny. Přesvědčit Peking, aby podpořil tvrdší sankce vůči KLDR, bude podle odborníků běh na dlouhou trať. Vyžádá si to týdny citlivé diplomacie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Spisovatelka Kateřina Janouchová  v Show Jana Krause
Literátka Janouchová urážela švédskou političku, ta podala trestní oznámení

Poslankyně švédské Levicové strany Rossana Dinamarcaová podala trestní oznámení na spisovatelku a novinářku českého původu Kateřinu Janouchovou žijící ve...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.