Proč premiér židovského státu vyhlásil předčasné volby?
Nynější ministerský předseda Izraele Benjamin Netanjahu rozhodl o uspořádání nových voleb loni v říjnu poté, co několikrát po sobě zkrachovala vládní jednání o podobě rozpočtu pro letošní rok.
Izrael má s předčasnými volbami velké zkušenosti. Ty úterní jsou už šesté v řadě. Naposledy Izraelci vyrazili k hlasovacím urnám před necelými čtyřmi lety. Nutno říci, že Netanjahu vládu udržel nezvykle dlouho. Byla to jedna z nejstabilnějších koaličních vlád v zemi za několik dekád, uvedla britská stanice BBC.
Jaká témata opanovala několikaměsíční předvolební kampaň?
Záleží na tom, koho se zeptáte. Přesto lze říci, že pro naprostou většinu obyvatel Izraele je nejdůležitější otázka národní bezpečnosti. To je také důvod, proč má největší šance na vítězství současný premiér. Netanjahu je podle mnohých Izraelců jedním z mála, kdo v zemi dokáže bezpečnost zajistit.
Izraelci volí nový Kneset, zřejmě posílí pravice |
K předvolebnímu koloritu patří i nekonečný a dle mnohých neřešitelný izraelsko-palestinský konflikt. Strany, které hájí právo Palestinců na vytvoření vlastního státu, však nejsou ve volbách výrazně úspěšné.
Izraelské strany, které usilují o získání nutných dvou procent pro povolenku do parlamentu, řeší i jiná palčivá témata, například tristní sociální podmínky v židovském státě. Podle nedávného průzkumu Národního pojišťovacího ústavu v zemi žije jeden ze čtyř Izraelců v chudobě.
Lidé se potýkají s obrovskými nájmy, které v minulých letech vystoupaly o desítky procent, a rostoucími náklady téměř za všechno. Hlasy těchto znepokojenců tak poputují především ke kandidátům Strany práce (Avoda).
Které silné strany se utkají o hlasy Izraelců?
Obyvatelé svaté země si mohou vybrat mezi 34 stranami, z nichž je čtrnáct zastoupeno v Knesetu, izraelském parlamentu. Partaje se pohybují na škále od extrémní pravice po extrémní levici, od sekulárních po ultra-ortodoxní a ve výběru jsou zastoupeny židovské i arabské strany.
Hlavními favority voleb je vládní Netanjahuova strana Likud (Jednota), která na kandidátku přizvala třetí nejsilnější parlamentní uskupení Jisrael Bejtejnu (Izrael je náš domov) bývalého šéfa diplomacie Avigdora Liebermana.
Dále středová strana Kadima (Vpřed), kterou před osmi lety založil Ariel Šaron a jež před čtyřmi lety ve volbách zvítězila. V úterních volbách má však šance mnohem menší než tehdy, a to i proto, že v jejím čele chybí výrazná osobnost. Někdejší vůdkyně Cipi Livniová si na podzim založila vlastní hnutí Hatnua.
O hlasy bojuje i zmíněná strana Strana práce (Avoda), která vznikla v roce 1930 sloučením několika socialisticko-sionistických skupin s odborovým a kibucnickým hnutím. Postupně vstřebala další levicové skupiny a posunula se blíže politickému středu.
A z nových stran, které vznikly po roce 2009, je kromě uskupení Hatnua třeba zmínit i ortodoxní stranu Židovský domov radikálního nacionalisty Naftaliho Benetta, milionáře, jenž kdysi působil jako poradce Netanjahua.
Jaké se očekávají výsledky?
Jen málokdo pochybuje o tom, že Benjamin Netanjahu vyhraje. Strana Likud, která má společnou kandidátku s Liebermanovou stranou Izrael je náš domov, vede v předvolebních průzkumech od samého začátku. Očekává se, že strany získají čtvrtinu až třetinu mandátů.
Likud - Izrael je náš domov by pak mohl vstoupit to koalice například s Benettovou sionistickou stranou Židovský domov, která podle odhadů může získat až deset křesel. Tím by si koalice zajistila pohodlnou většinu 61 mandátů. Židovský domov se stal největším překvapením voleb, i proto, že k němu podle průzkumů přeběhne mnoho bývalých voličů strany Likud.
Jak v zemi fungují volby do parlamentu?
Izrael je parlamentní demokracie se silnými pravomocemi předsedy vlády. Parlamentní volby do jednokomorového 120členného parlamentu se konají jednou za čtyři roky celostátním poměrným systémem.
Novou vládu pak sestavuje předseda vítězné strany, nebo poslanec, který má největší šance na získání parlamentní podpory. Tento případ nastal naposledy, kdy vyhrála Kadima, ale kabinet sestavil předseda strany Likud. Šéf dané strany má 28 dnů na sestavení vlády, termín se může prodloužit o 14 dnů. Když se tak nestane, prezident může o sestavení vlády požádat někoho jiného.
Jak budou volit izraelští arabové?
V téměř šestimilionové zemi žije 20 procent obyvatel arabského původu. Účast izraelských arabů však v poslední době dramaticky klesá. Zatímco ještě v roce 1999 v židovském státě volilo 75 procent tamních arabů, při posledních volbách už to bylo jen 53 procent. A nyní se očekává, že jich přijde méně než polovina.
Hlavním důvodem této rezignace je pocit marné ztráty času. Dosud žádná izraelská vláda nepřizvala arabské partaje do koalice. A i kdyby se o to pokusila, zřejmě žádná z arabských stran by takovou nabídku nepřijala, dokud nebude vyřešen problém s Palestinci. Jsou to však právě arabové, kdo v zemi patří k sociálně nejslabším.
Nyní je v Knesetu podle prestižního týdeníku The Economist 17 arabů, z toho nejméně šest Drúzů (muslimská komunita, která stojí mimo hlavní proudy islámu).
Co tyto volby znamenají pro mírový proces?
Pokud vyhraje Netanjahu, tak naděje na brzké vyřešení mírového procesu zřejmě na dlouho pohasne. Očekávaná koalice se totiž může stát jednou z nejvíce pravicových vlád v historii židovské země. Pravděpodobně bude tvrdě brojit proti vytvoření palestinského státu a naopak bude podporovat další výstavbu židovských osad na západním břehu Jordánu, za což je Netanjahu pravidelně kritizován Západem.
A to zvlášť pokud se do vlády dostane i Benettův Židovský dům. Mladý miliardář požaduje přímo anexi palestinského západního břehu Jordánu, takže případné posílení parlamentní účasti jeho formace podle řady analytiků poškodí Izrael ve světě.
