Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko nemá na zajištění uprchlíků paragrafy. Jak na to? ptá se Evropy

  14:07aktualizováno  14:45
Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, která by měla vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů v Česku. Týká se to cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie kvůli posouzení jejich žádosti o azyl.

Nejvyšší správní soud v Brně | foto: Nejvyšší správní soud

Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku.

NSS tvrdí, že zákonné vymezení kritérií není nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický. Kritéria jsou prý obsažena v dosavadní rozhodovací praxi správních soudů.

„Právní jistota cizinců se po eventuálním přijetí zákonné úpravy vymezující objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku nijak nezvýší,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn. V zahraniční se výklad dublinských nařízení liší. V Německu a Rakousku mají odborníci za to, že objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku musí být vymezena zákonem, v Británii postačí soudní výklad.

Protože jde o výklad práva Evropské unie, byl NSS povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Její plné znění zveřejnil na svých webových stránkách.

Případ odstartoval Iráčan, který žaloval české úřady

Krajský soud v Ústí nad Labem na začátku srpna rozhodl, že česká policie nesmí zavírat běžence do uprchlických táborů na základě podezření z útěku. To je zmíněno v Dublinském nařízení EU. Stát však musí pojem „nebezpečí útěku“ sám definovat, což Česko neudělalo (více čtěte zde).

Ústecký soud posuzoval případ Iráčana, který se dvěma malými dcerami mířil přes Česko za příbuznými do Německa. V květnu rodinu zadržela policie a umístila do tábora v Bělé pod Bezdězem. Zadržení zdůvodnila Dublinským nařízením pro vracení běženců do země, kde poprvé vstoupili do schengenského prostoru. Iráčan ale podal žalobu, soud v červnu vyhrál, a následně byl z tábora propuštěn. Nyní už je u příbuzných v Německu.

Na rozhodnutí reagovala cizinecká policie, která podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.