Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

  13:21aktualizováno  13:21
Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka pro prezidenta ptáme, za jakých okolností by odmítli pověřit sestavením vlády lídra vítězné strany či hnutí.

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz | foto: koláž iDNES.cz

V projektu Otázka pro prezidenta pokládá portál iDNES.cz každý měsíc uchazečům o Hrad otázku, kterou zformuluje redakce. Už jsme se ptali na vládní krizi, migraci a kvóty, udělování prezidentských milostí a aktuálního tématu se přidržíme i napočtvrté.

Volba prezidenta

Ačkoli se přímá volba prezidenta uskuteční až začátkem příštího roku (šéf Senátu Štěch vyhlásil první kolo prezidentské volby na 12. a 13. ledna 2018) a povinnost jmenovat premiéra a novou vládu tudíž ještě „padne“ na současnou hlavu státu, rozhodli jsme se účastníků projektu s ohledem na aktuální dění zeptat, zda by si v roli prezidenta dokázali představit situaci, že by odmítli pověřit sestavením vlády lídra vítězné strany či hnutí.

Ústava žádná omezení nestanovuje. Vláda je však odpovědná Poslanecké sněmovně, a tak by prezident měl jmenovat premiérem člověka schopného získat její většinovou podporu nutnou pro prosazování zákonů, což bývá obvykle právě lídr vítězné strany.

Určená není ani lhůta pro jmenování vlády, například kabinet premiéra Bohuslava Sobotky na ně čekal 95 dní. Miloš Zeman tehdy odrážel výtky, že se jmenováním váhá, aby co nejdéle udržel u moci vládu Jiřího Rusnoka (více zde).

Srpnová otázka

Dokážete si představit, že byste jako prezident nejmenoval vítěze voleb premiérem? Co by vás k tomu vedlo?

  • Účastníci projektu mají šest dní na zformulování odpovědi. Čtenářské hlasování o jednotlivých odpovědích začne 29. srpna odpoledne.

Odpovědi vypracované jednotlivými uchazeči následně uveřejníme, aby o nich čtenáři mohli hlasovat. U každé z nich mají vždy možnost se rozhodnout, zda s odpovědí souhlasí či nesouhlasí, nebo mohou zvolit neutrální hlas. Během hlasování nevědí, kdo je autorem dané odpovědi, hodnotí tak vyloženě stanovisko jako takové, nikoli konkrétního uchazeče. Projekt tak prakticky testuje, kdo z uchazečů o Hrad je schopen obstát při prezentaci svých názorů.

Otázku jsme vybrali s ohledem na skutečnost, že Sněmovna před dvěma týdny dostala žádost policie o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání (psali jsme o tom zde).

Podle Babiše jde o snahu hnutí před parlamentními volbami, které se uskuteční 20. a 21. října, poškodit. Rozruch vzbudil i jeho stranický kolega Robert Pelikán, který je jako ministr spravedlnosti odpovědný za činnost státních zástupců dozorujících policejní vyšetřování, a který nedávno uvedl, že policie nemůže mít pro žádost o vydání žádný jiný důvod, než je ovlivnění voleb (více zde).

O vydání politiků zatím rozhodnuto nebylo. Pokud by však na něj poslanci kývli, může se stát, že lídr vítězné strany a potenciální budoucí premiér bude trestně stíhán, protože předvolební průzkumy Hnutí ANO favorizují. Dosud žádný obviněný předseda vlády v křesle nebyl. Petr Nečas odstoupil, když se k jeho obvinění kvůli trafikám pro poslance schylovalo (více čtěte zde).

Bodovali dvakrát Hilšer a jednou Drahoš

V projektu Otázka pro prezidenta si prozatím nejlépe vedl lékař a aktivista Marek Hilšer, který u čtenářů zabodoval hned napoprvé se svým receptem na vládní krizi, v červenci pak zaujal svým postojem k udělování prezidentských milostí (podrobnosti zde). Jiří Drahoš oslovil názorem na migraci a kvóty (výsledky druhého kola najdete zde).

Otázka pro prezidenta - vítězové dílčích anket

Prvního kola se zúčastnili čtyři, druhého pět a třetího již sedm adeptů na prezidentský post.

V srpnu k Jiřímu Drahošovi, Marku Hilšerovi, Michalu Horáčkovi, Otto Chaloupkovi, Vratislavu Kulhánkovi, Igoru Sládkovi a Karlu Štoglovi přibude také hudebník a producent Petr Hannig (medailonek zde).

Prezident Miloš Zeman se už na začátku odmítl projektu účastnit z časových důvodů. Republikán Miroslav Sládek hned na začátku podmínil svou účast požadavkem, že si sám zvolí fotografii, prostřednictvím které bude prezentován, na což redakce nepřistoupila.

Otázka pro prezidenta

  • Proč se projekt jmenuje právě takto?
    Budoucí prezident bude muset zaujímat postoje k různým problémům. Chceme podnítit přemýšlení: „Líbilo by se mi, kdyby tohle říkal prezident republiky?“
  • Podle čeho jsme oslovili účastníky?
    Rozhodli jsme se široké pole zájemců o Hrad omezit na uchazeče, kteří svou kandidaturu podle dostupných informací myslí vážně a podnikají pro ni alespoň nějaké reálné a viditelné kroky (pouhou deklaraci zájmu za ně nepokládáme).
  • Nepůjde anonymitu odpovědí obejít?
    Pravidla uchazečům zakazují veřejně naznačovat, která odpověď je jejich. Rovněž z odpovědi nemá být jednoduše odhadnutelné, čí daná odpověď je.
  • Proč je na odpověď šest dní?
    Doba umožňuje účastníkům si odpověď promyslet a řeší případnou krátkodobou nedostupnost, přičemž platí stejný časový rámec pro všechny. Na ničí odpověď nebudeme čekat po stanoveném termínu.

Zeman i Sládek, stejně jako další případní uchazeči o úřad prezidenta, se budou moci zapojit v dalších kolech projektu. Pole účastníků může i prořídnout, pokud někdo odstoupí, případně hrubě či opakovaně poruší pravidla projektu.

Jak to celé funguje?

Otázku redakce iDNES.cz rozeslala všem uchazečům ve středu v poledne. Na zaslání odpovědi prostřednictvím stránky s formulářem mají šest dnů, formulář se uzavře v úterý 29. srpna ve 12 hodin.

Účastníci anketního seriálu nemohou redakcí přijaté odpovědi editovat. Redakce iDNES.cz si vyhrazuje právo opravit případně gramatiku a interpunkci (obecně záležitosti, které nemění význam či tón odpovědi), nebo odpověď nepřijmout, pokud porušuje pravidla projektu.

V úterý nabídneme čtenářům hlasování o přijatých odpovědích v rámci speciálního anketního rozhraní, kde se zobrazí v náhodném pořadí a bez jmen autorů. Dokud čtenář nepotvrdí odeslání odpovědí, bude moci mezi jednotlivými odpověďmi listovat a případně změnit svůj „zakliknutý“ postoj k odpovědi (například pokud usoudí, že jiné odpovědi se mu líbí více).

Po zhruba osmačtyřicetihodinovém hlasování toto kolo projektu uzavřeme a vydáme článek, ve kterém odtajníme, komu která odpověď patřila a jak příznivě či nepříznivě ji čtenáři vnímali.

Součástí seriálu je i přehled již uplynulých anket včetně statistik a žebříčku.

Otázka pro prezidenta - celkové průběžné výsledky




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr financí Andrej Babiš a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na konferenci...
Zaorálek a Babiš se utkají na Nově. Odsunuli Ordinaci v růžové zahradě

Diváci televize Nova budou muset den před volbami překousnout, že seriál Ordinace v růžové zahradě ustoupí duelu dvou kandidátů na premiéra z nejsilnějších...  celý článek

Brněnské letiště.
Kraj pošle miliony na rozvoj leteckých linek. Ve hře je šest nových

Jihomoravský kraj přesune deset milionů korun z rezervního fondu pro mimořádné ekologické škody na rozvoj nových leteckých linek z Brna. Schválili to krajští...  celý článek

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.