Loni byl rozpočet muzea 27 milionů zlotých (164 milionů korun), z toho dotace polského ministerstva kultury činila pouze 12,7 milionu zlotých (77 milionů korun). Zbytek tvořily vlastní příjmy a pomoc od zahraničních nadací.
Muzeum zahrnuje 190 hektarů plochy. V areálu je 155 staveb a 300 ruin. "Zhroucení hrozí padesátce objektů a zbytkům po plynových komorách a krematoriích," nastínil situaci ředitel muzea Piotr Cywiäski. Na věci, které přechovává muzeum ve skladech, má ničivý vliv nejen čas, ale i plíseň a hmyz.
Muzeum zaměstnává přes 250 lidí. Odborníci konzervují kolem 39 tisíc dokumentů takzvaného "SS-Hygiene Institutu". Zároveň pokračuje konzervace kufrů a vězeňských pryčen.
"Už nyní potřebujeme dlouhodobé řešení, aby za třicet let stále existovaly originální pozůstatky tábora, díky nimž si další pokolení budou moci uvědomit, co znamenal Auschwitz," zdůraznil Cywiäski.
Rabín: Ať pomohou Němci
Bývalí vězňové tábora nedávno vyzvali Evropskou unii, aby muzeum finančně podpořila . "Osvětim je součástí historického dědictví Evropy. Na evropském společenství leží závazek záchrany pozůstatku po táboru před ničivým vlivem času. Nezbavujme sami sebe toho, co představuje
nejtragičtější, ale stále vypovídající fundament poválečných změn a nadějí v Evropě," napsali vězňové.
Podobný názor má i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Podle něj je nemorální, aby Polsko samotné neslo náklady na konzervaci. Podle něj by pomoc měli nabídnout Němci a země, jejichž obyvatelé umírali v táboře, který je na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
OsvětimPo okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy mnohonásobně rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení. Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů. |
