Lidé si budou moci procházet osudy jednotlivých vojáků a zjistit například, kde a kdy jejich příbuzní či rodinní známí narukovali, kde bojovali a zda a za jakých okolností padli.
Hospodářské noviny takto připomínají například osud Františka Kominského. "V roce 1939 pomáhal Polákům proti německo-sovětské invazi. Po propuštění ze zajetí musel coby Čech německého původu narukovat do wehrmachtu. S ním se dostal až do Jugoslávie, kde později přeběhl k místním partyzánům," píše list.
DATABÁZEV databázi budou základní životopisné údaje vojáků, záznamy o jejich vojenské službě, národnost, povolání i náboženské přesvědčení. Také údaje, kdy případně odešli do exilu nebo kdy vstoupili do československé armády nebo některé ze spojeneckých armád. Nebudou chybět známé osobnosti československé historie, například syn prvního prezidenta Jan Masaryk, bývalý generální tajemník KSČ Rudolf Slánský nebo Jozef Gabčík, který se účastnil atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zdroj: ČTK |
Vojenský historik Zdenko Maršálek v souvislosti s oznámením prací na databázi připomněl, že se českoslovenští dobrovolníci za druhé světové války často nechali zapisovat do armády pod krycími jmény. Kvůli obavě, že by se po případném zajetí nacisté mstili na jejich rodinách. Německo totiž Čechoslováky považovalo za zrádce a podle toho s nimi nakládalo.
Kromě toho často hlásili zájemci o službu i jiný věk. "Příliš mladí se dělali staršími a ti příliš staří se zase omlazovali, aby mohli být do řad vojska přijati," citovala agentura ČTK Maršálka.
