Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Osudy Čechoslováků na bojištích připomene unikátní databáze

  10:53aktualizováno  10:53
Češi se budou moci dozvědět více o osudech 83 tisíc Čechoslováků, kteří bojovali ve druhé světové válce. Historici připravili ve spolupráci s Československou obcí legionářskou ojedinělou databázi. Příští rok má být na internetu, nabídne třeba i osudy vojáků bojujících v Tichomoří.

V záznamech se objeví třeba i informace o parašutistech Kubišovi a Gabčíkovi, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. | foto: KNIHA JAROSLAVA ČVANČARY NĚKOMU ŽIVOT, NĚKOMU SMRT

Lidé si budou moci procházet osudy jednotlivých vojáků a zjistit například, kde a kdy jejich příbuzní či rodinní známí narukovali, kde bojovali a zda a za jakých okolností padli.

Hospodářské noviny takto připomínají například osud Františka Kominského. "V roce 1939 pomáhal Polákům proti německo-sovětské invazi. Po propuštění ze zajetí musel coby Čech německého původu narukovat do wehrmachtu. S ním se dostal až do Jugoslávie, kde později přeběhl k místním partyzánům," píše list.

DATABÁZE

V databázi budou základní životopisné údaje vojáků, záznamy o jejich vojenské službě, národnost, povolání i náboženské přesvědčení. Také údaje, kdy případně odešli do exilu nebo kdy vstoupili do československé armády nebo některé ze spojeneckých armád.

Nebudou chybět známé osobnosti československé historie, například syn prvního prezidenta Jan Masaryk, bývalý generální tajemník KSČ Rudolf Slánský nebo Jozef Gabčík, který se účastnil atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Zdroj: ČTK

Podle HN se navíc Čechům rozšíří obzory třeba o příběhy krajanů bojujících v místech, o nichž se v souvislosti s Čechoslováky ve válce moc nemluví. Bojovali třeba pod vlajkou indické armády proti Japoncům nebo v řadách francouzské cizinecké legie proti Němcům v Norsku.

Vojenský historik Zdenko Maršálek v souvislosti s oznámením prací na databázi připomněl, že se českoslovenští dobrovolníci za druhé světové války často nechali zapisovat do armády pod krycími jmény. Kvůli obavě, že by se po případném zajetí nacisté mstili na jejich rodinách. Německo totiž Čechoslováky považovalo za zrádce a podle toho s nimi nakládalo.

Kromě toho často hlásili zájemci o službu i jiný věk. "Příliš mladí se dělali staršími a ti příliš staří se zase omlazovali, aby mohli být do řad vojska přijati," citovala agentura ČTK Maršálka.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Opalující se mladá žena.
Začátek týdne bude chladnější. Od čtvrtka čekejme třicítky, ale i bouřky

Česko tento týden budou provázet výkyvy teplot. V jeho první polovině nás čekají chladné noci, kdy teploty klesnou pod 10 °C, ve dne naměříme jen okolo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.