Podle jeho slov mají už jen několik týdnů na to, aby začali zatýkat lidi podezřelé ze spáchání válečných zločinů.
"Celých devět měsíců jste ani v nejmenším nespolupracovali při pokusu zadržet Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče," řekl v úterý Ashdown v bosenskosrbském parlamentu.
Karadžić a Mladić, bývalí vysocí představitelé bosenských Srbů, jsou dva nejhledanější podezřelí, kteří jsou u tribunálu od roku 1995 obviněni z válečných zločinů a genocidy.
"Svoji povinnost musíte splnit nyní. Máte na to jen několik týdnů, abyste devět promarněných let změnili v plnění mezinárodních závazků vůči Haagu," varoval poslance mezinárodní představitel. "Překážky vstupu Bosny do EU a NATO mohou být odstraněny jedině tehdy, když Republika srbská začne spolupracovat s Haagem," zdůraznil.
Ashdown nespecifikoval přesně svoje hrozby, ale 30. června odvolal šest desítek bosenskosrbských činitelů obviněných z podpory Radovana Karadžiče, mezi nimi předsedu bosenskosrbského parlamentu Dragana Kaliniče a ministra vnitra Zorana Djeriče. K tomuto kroku ho opravňuje daytonská mírová dohoda o ukončení bosenské války 1992-95.
Podle ní má Ashdown pravomoc prosazovat zákony a odvolávat činitele, kteří svou činností maří mírový proces. Smlouva také ukládá úřadům spolupracovat s tribunálem, tedy i zatýkat lidi podezřelé ze spáchání válečných zločinů. Od konce balkánské války však bosenskosrbské úřady nezadržely a nepředaly do Haagu jediného podezřelého.
Před haagským tribunálem se zoodpovídá zatím především bývalý prezident Slobodan Miloševič, kterému tento týden soudci vyhověli v jeho žádosti, aby se směl hájit sám. Tribunál mu to původně zakázal a přidělil mu dva obhájce. Miloševič je odmítal. více zde
Karadžić se podle předpokladů tribunálu skrývá v srbské části Bosny, zatímco Mladić zřejmě někde v Srbsku. Oba uprchlíci jsou však bosenskými Srby považováni spíše za hrdiny.
Mezinárodní činitelé tvrdí, že podezřelým pomáhá na útěku síť jejich stoupenců, mezi nimiž jsou i vysoce postavení představitelé Republiky srbské. Mnoho z těchto lidí Ashdown zbavil úřadu, jiní byli vyslýcháni vojáky NATO.
Bosna se chtěla letos v létě stát členem programu NATO Partnerství pro mír, ale nepodařilo se jí to právě kvůli špatné spolupráci s ICTY. Partnerství pro mír je považováno za první krok k plnému členství v alianci.
