Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Osud Srbů visí na spolupráci s Haagem

  7:09aktualizováno  7:09
Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně Paddy Ashdown varoval bosenské Srby, že jejich budoucnost závisí na ochotě spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Vyzval je, aby začali zatýkat válečné zločince.

Podle jeho slov mají už jen několik týdnů na to, aby začali zatýkat lidi podezřelé ze spáchání válečných zločinů.

"Celých devět měsíců jste ani v nejmenším nespolupracovali při pokusu zadržet Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče," řekl v úterý Ashdown v bosenskosrbském parlamentu.

Karadžić a Mladić, bývalí vysocí představitelé bosenských Srbů, jsou dva nejhledanější podezřelí, kteří jsou u tribunálu od roku 1995 obviněni z válečných zločinů a genocidy.

"Svoji povinnost musíte splnit nyní. Máte na to jen několik týdnů, abyste devět promarněných let změnili v plnění mezinárodních závazků vůči Haagu," varoval poslance mezinárodní představitel. "Překážky vstupu Bosny do EU a NATO mohou být odstraněny jedině tehdy, když Republika srbská začne spolupracovat s Haagem," zdůraznil.

Ashdown nespecifikoval přesně svoje hrozby, ale 30. června odvolal šest desítek bosenskosrbských činitelů obviněných z podpory Radovana Karadžiče, mezi nimi předsedu bosenskosrbského parlamentu Dragana Kaliniče a ministra vnitra Zorana Djeriče. K tomuto kroku ho opravňuje daytonská mírová dohoda o ukončení bosenské války 1992-95.

Podle ní má Ashdown pravomoc prosazovat zákony a odvolávat činitele, kteří svou činností maří mírový proces. Smlouva také ukládá úřadům spolupracovat s tribunálem, tedy i zatýkat lidi podezřelé ze spáchání válečných zločinů. Od konce balkánské války však bosenskosrbské úřady nezadržely a nepředaly do Haagu jediného podezřelého.

Před haagským tribunálem se zoodpovídá zatím především bývalý prezident Slobodan Miloševič, kterému tento týden soudci vyhověli v jeho žádosti, aby se směl hájit sám. Tribunál mu to původně zakázal a přidělil mu dva obhájce. Miloševič je odmítal. více zde

Karadžić se podle předpokladů tribunálu skrývá v srbské části Bosny, zatímco Mladić zřejmě někde v Srbsku. Oba uprchlíci jsou však bosenskými Srby považováni spíše za hrdiny.

Mezinárodní činitelé tvrdí, že podezřelým pomáhá na útěku síť jejich stoupenců, mezi nimiž jsou i vysoce postavení představitelé Republiky srbské. Mnoho z těchto lidí Ashdown zbavil úřadu, jiní byli vyslýcháni vojáky NATO.

Bosna se chtěla letos v létě stát členem programu NATO Partnerství pro mír, ale nepodařilo se jí to právě kvůli špatné spolupráci s ICTY. Partnerství pro mír je považováno za první krok k plnému členství v alianci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.