Karlova strýce věznili komunisté, říká Stanislav Fiala.

Karlova strýce věznili komunisté, říká Stanislav Fiala. | foto: Michal Šula, MAFRA

Pamětník: Strýce Schwarzenberga věznili komunisté, rodiče utekli do exilu

  • 60
Stanislav Fiala hájí čest rodiny Karla Schwarzenberga. Jeho otec se znal s prastrýcem prezidentského kandidáta. Oba muži prošli komunistickým kriminálem. "Kdyby rodiče Karla Schwarzenberga neodešli do exilu, zavřeli by je taky," říká.

V první chvíli se mu zdálo, že je to návštěva jako každá jiná. Když tehdy Stanislav Fiala přijel domů, viděl dva muže na zahradě. Jedním z nich byl jeho strýc Gerhard. Druhého neznal.

"Bylo to někdy v roce 1957. Já jsem přijel a oni spolu prohlíželi jabloně," vzpomíná Stanislav Fiala z Bobrové na Vysočině. Tehdy se dozvěděl, že neznámý návštěvník je Arnošt Schwarzenberg. Přijel do Bobrové za svým kamarádem z komunistického kriminálu. Právě v tom roce jej pustili na svobodu.

Oba muži, kteří byli přibližně stejně staří, měli totiž společnou minulost. Komunisté zavřeli Arnošta Schwarzenberga za účast v údajné odbojové skupině v jižních Čechách a Gerharda Fialu za to, že u sebe nechal přespat protikomunistického odbojáře.

"Já jsem s ním mluvil, pak jsme se potkali ještě pětkrát šestkrát. Mluvili jsme tak všeobecně, normálně jsme kecali. S mým strýcem byl Arnošt Schwarzenberg důvěrný kamarád. Strýc Gerhard byl starý sokol, správný chlap a ten Arnošt asi také. Měli zřejmě hodně společného," popisoval Fiala.

Kdyby rodiče Karla Schwarzenberga zůstali, uvěznili by je

Arnošt Schwarzenberg byl prastrýcem prezidentského kandidáta. Na rozdíl od něj a jeho otce zůstal v Československu. Komunisté jej přitom poslali dvakrát do vězení a on při druhém věznění onemocněl leukemií.

"Vzpomněl jsem si na něj, když se začalo mluvit o tom, že Karel Schwarzenberg tady nežil a prý je cizinec. Příklad Arnošta Schwarzenberga ukazuje, že kdyby jeho rodiče zůstali, skončili by ve vězení jako on," říká Fiala.

Dodává, že Arnošt Schwarzenberg byl méně zranitelný než jeho příbuzní: neměl rodinu. A pro komunistické úřady nic neznamenalo, že například bojoval v Pražském povstání na barikádách.

Historik Zdeněk Hazdra upozorňuje, že komunisté zavřeli Arnošta Schwarzenberga poprvé v červnu 1948 na několik měsíců na Pankrác. Propuštěn byl začátkem roku 1949, v té době mu komunisté zabavili statek v jihočeských Tochovicích. Podruhé šel do vězení v roce 1953, dostal deset let, ale na svobodu jej kvůli zdravotnímu stavu propustili v roce 1957. Zemřel v roce 1979.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video