Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pamětník: Strýce Schwarzenberga věznili komunisté, rodiče utekli do exilu

  3:12aktualizováno  3:12
Stanislav Fiala hájí čest rodiny Karla Schwarzenberga. Jeho otec se znal s prastrýcem prezidentského kandidáta. Oba muži prošli komunistickým kriminálem. "Kdyby rodiče Karla Schwarzenberga neodešli do exilu, zavřeli by je taky," říká.

Karlova strýce věznili komunisté, říká Stanislav Fiala. | foto:  Michal Šula, MAFRA

V první chvíli se mu zdálo, že je to návštěva jako každá jiná. Když tehdy Stanislav Fiala přijel domů, viděl dva muže na zahradě. Jedním z nich byl jeho strýc Gerhard. Druhého neznal.

"Bylo to někdy v roce 1957. Já jsem přijel a oni spolu prohlíželi jabloně," vzpomíná Stanislav Fiala z Bobrové na Vysočině. Tehdy se dozvěděl, že neznámý návštěvník je Arnošt Schwarzenberg. Přijel do Bobrové za svým kamarádem z komunistického kriminálu. Právě v tom roce jej pustili na svobodu.

Oba muži, kteří byli přibližně stejně staří, měli totiž společnou minulost. Komunisté zavřeli Arnošta Schwarzenberga za účast v údajné odbojové skupině v jižních Čechách a Gerharda Fialu za to, že u sebe nechal přespat protikomunistického odbojáře.

"Já jsem s ním mluvil, pak jsme se potkali ještě pětkrát šestkrát. Mluvili jsme tak všeobecně, normálně jsme kecali. S mým strýcem byl Arnošt Schwarzenberg důvěrný kamarád. Strýc Gerhard byl starý sokol, správný chlap a ten Arnošt asi také. Měli zřejmě hodně společného," popisoval Fiala.

Kdyby rodiče Karla Schwarzenberga zůstali, uvěznili by je

Arnošt Schwarzenberg byl prastrýcem prezidentského kandidáta. Na rozdíl od něj a jeho otce zůstal v Československu. Komunisté jej přitom poslali dvakrát do vězení a on při druhém věznění onemocněl leukemií.

"Vzpomněl jsem si na něj, když se začalo mluvit o tom, že Karel Schwarzenberg tady nežil a prý je cizinec. Příklad Arnošta Schwarzenberga ukazuje, že kdyby jeho rodiče zůstali, skončili by ve vězení jako on," říká Fiala.

Dodává, že Arnošt Schwarzenberg byl méně zranitelný než jeho příbuzní: neměl rodinu. A pro komunistické úřady nic neznamenalo, že například bojoval v Pražském povstání na barikádách.

Historik Zdeněk Hazdra upozorňuje, že komunisté zavřeli Arnošta Schwarzenberga poprvé v červnu 1948 na několik měsíců na Pankrác. Propuštěn byl začátkem roku 1949, v té době mu komunisté zabavili statek v jihočeských Tochovicích. Podruhé šel do vězení v roce 1953, dostal deset let, ale na svobodu jej kvůli zdravotnímu stavu propustili v roce 1957. Zemřel v roce 1979.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek při zahájení volební kampaně své strany. (30....
TOP 09 by se dle CVVM nedostala do Sněmovny, uspěli by Piráti

Podle aktuálního volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by se TOP 09 nedostala do Poslanecké sněmovny. Naopak pětiprocentní práh by...  celý článek

Ministr školství Stanislav Štech hovoří před Úřadem vlády ČR v Praze se...
Protest zabral. VŠ dostanou přidáno tři miliardy, schválila vláda

Úspěšný byl protest akademiků za navýšení rozpočtu vysokým školám. Ministři se dohodli, že VŠ přidají. „Ano, tři miliardy,“ sdělil iDNES.cz vicepremiér pro...  celý článek

Místo na Karlově mostě, odkud údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska. (25....
Po sedmi minutách začal reagovat, popsal Jaroslav Třískovu záchranu

S největší pravděpodobností to byla jen nešťastná náhoda. Alespoň s touto verzí pádu herce Jana Třísky z Karlova mostu pracuje policie. Z vody ho po pádu...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.