Stát Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří jeden větší ostrov vulkanického původu a

Stát Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří jeden větší ostrov vulkanického původu a 32 drobných korálových ostrovů. | foto: Profimedia.cz

Zaplaťte nám za léta otroctví, žádají po velmocích ostrůvky v Karibiku

  • 130
Drobné ostrůvky v Karibském moři o sobě dosud dávaly vědět jen prostřednictvím cestovních katalogů. Teď se však představitelé Svatého Vincence a Grenadin rozhodli vytáhnout do boje proti někdejším koloniálním mocnostem. Chtějí po nich omluvu a finanční odškodnění kvůli obchodu s otroky.

Tyrkysové moře, ideální podmínky pro jachtaře a častý výskyt hurikánů. To jsou hlavní symboly státu Svatý Vincenc a Grenadiny, který se rozkládá na 33 ostrovech nedaleko severního pobřeží Jižní Ameriky. Jen polovina z nich je obydlená, celkem tam nežije ani 120 tisíc obyvatel. Přesto se tamní představitelé rozhodli dát o sobě zbytku světa vědět.

Kolonizace země

Grenadiny a sopečný ostrov Svatý Vincenc objevil roku 1493 mořeplavec Kryštof Kolumbus.

Až do 18. století obývali ostrovy výhradně Karibové, kteří se evropskému osídlení oblasti snažili zabránit.

Na Grenadinách přesto začaly přistávat otrokářské lodě z Evropy. Otroci z afrických zemí se s původními obyvateli začali mísit, na ostrovy se navíc stahovali uprchlíci z nedalekého Barbadosu či Svaté Lucie. Vzniklo tak etnikum s názvem Garifunové.

V osmnáctém a devatenáctém století začali francouzští osadníci na ostrovech zakládat plantáže. Vedle cukrové třtiny se tam pěstovala káva, tabák nebo bavlna. Na plantážích pracovali právě otroci z Afriky, otrokářství tam oficiálně skončilo až roku 1834.

Sedmašedesátiletý premiér Ralph Gonsalves žádá někdejší koloniální mocnosti, aby se omluvily za újmu, kterou méně rozvinutým zemím způsobily obchodem s otroky.

Evropané tam za otřesných podmínek přiváželi obyvatele střední a západní Afriky, aby v karibské oblasti dřeli na úrodných plantážích cukrové třtiny. "Je to nejpalčivější problém dnešní doby," vysvětloval předseda vlády britským novinářům.

Po Velké Británii, Francii a Nizozemsku ostrované kromě omluvy požadují i finanční vyrovnání. Jak uvádí britský list The Guardian, Gonsalves to považuje za svůj osobní závazek vůči všem místním. Svého cíle chce dosáhnout společně s celou dvacítkou států Karibského společenství, jemuž by jeho stát měl brzy začít předsedat.

O finanční náhradu za škody, které karibská kultura utrpěla kvůli rozmachu koloniálních mocností Evropy, usilují místní už léta. Dlouho se zdálo, že nemají naději se svými požadavky uspět. Když ovšem na ostrov dorazila zpráva, že Velká Británie v červnu vyplatila Keňanům téměř 20 milionů liber jako mimosoudní vyrovnání za útrapy, které provázelo potlačení povstání Mau Mau v padesátých letech, ostrovanům svitla naděje, že by se i oni mohli dočkat zadostiučinění (více o omluvě Londýna zde).

Od britské královny se ostrované odtrhnout nechtějí

"Věříme, že fakta i právo jsou na naší straně. Mezinárodní právo je tady od toho, aby spravedlivě rozhodovalo o sporech mezi silnými státy a těmi slabšími," tvrdí premiér země, která žije převážně z cestovního ruchu a vývozu banánů.

Oslovil proto britskou advokátní firmu Leigh Day, která zastupovala i postižené Keňany. Žalobu chce podat na tři největší koloniální mocnosti s výjimkou Španělska, tedy právě na Velkou Británii Francii a Nizozemsko. "Možná se obchodu s otroky účastnily i jiné státy, ale tohle byli hlavní viníci," míní Gonsalves. Pokud to bude potřeba, je připraven se obrátit až na soudní tribunál v Haagu.

Argumenty, že Velká Británie svým koloniím zajistila hospodářský rozvoj i vzdělávací soustavu, ostrované rázně odmítají. "Za dvě stovky let tady Britové postavili pouhé dvě školy. Jednu pro chlapce a jednu pro dívky," vysvětluje předseda vlády. "Já jsem jich za devět let postavil deset," dodává pro srovnání.

Svatý Vincenc a Grenadiny vyhlásily nezávislost v roce 1979, o rok později vstoupily do OSN. Stále však zůstávají členy Commonwealthu a oficiální hlavou státu je britská královna. A jak ukázalo referendum v roce 2009, ostrované se vazby na Spojené království vzdát nechtějí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue