Jeden takový ostrůvek nedávno vznikl například v Okříškách u zámku na frekventované krajské silnici II/405. Vozovka se tam zúžila tak, že když udeřila kalamita, drobná silniční stavba zmizela v závěji. A na vysokých obrubnících jsou nyní patrné otisky kol.
V diskusi na webových stránkách městysu starosta Zdeněk Ryšavý vysvětluje nespokojeným obyvatelům stále dokola význam ostrůvku. Jeden z tazatelů upozorňuje na dopravní nehody, které se tam stávají. A nelíbí se mu ani vysoká cena.
Prioritou je bezpečnost
Silniční ostrůvek si vyžádala policie, která přechody pro chodce hlídá.
"Ostrůvek je u zámku s domem s pečovatelskou službou a kancelářemi. Je tu velký pohyb lidí, přičemž po průtahu Okříškami měsíčně projede sto tisíc aut. A řada šoférů si s dodržováním rychlosti vůbec nelámala hlavu. Starší lidi se tam báli přejít," vysvětluje význam nového ostrůvku Ryšavý.
Plánované silniční ostrůvky v kraji
|
"Jsem jeho zastáncem, dokáže řidiče přinutit šlápnout na brzdu. Stál čtyři sta tisíc korun," poznamenal a doplnil, že se uvažovalo i o zálivech, díky nimž by se usnadnilo projíždění řidičů. Ty by ovšem zmenšily parkovací plochy.
Třebíčský dopravní inženýr Pavel Roudenský ostrůvek obhajuje. "Nešlo tam jinak přes širokou silnici dostat přechod pro chodce, který by splňoval normy. Vysoký obrubník je přirozenou ochranou chodce. Kdyby byl klopený, auto by mohlo vlétnout přímo na stojícího člověka. Prioritou je ochrana chodce, ne pneumatik," upozornil Roudenský.
Výrazný ostrůvek je i v Hrotovicích u Sport-V-Hotelu. "Přecházejí tam hoteloví hosté a lidé na městský úřad. Další přechod je daleko. Stavělo se to na základě požadavku dopravního inspektorátu v Třebíči," uvedla starostka Hana Škodová.
Podle ní se ostrůvek místním také nelíbil. "Stavba je mohutná a my bychom taky stáli o něco menšího. Ale vyhovělo se policii. Mají tam potíž velká auta s vlekem a zemědělci, ale zatím to nikdo nenabořil," popsala starostka.
Ostrůvky bourají zažité myšlení
Koordinátor BESIP pro Vysočinu Milan Stejskal se domnívá, že ostrůvky budí emoce u řidičů a ne u chodců proto, že je dosud v zemi zažité myšlení: auto rovná se neomezený vládce na silnici.
"To se změní, chce to čas. Ostrůvek má zklidnit provoz. Taková překážka má jednoznačný cíl - upoutat řidičovu pozornost a zpomalit jej. Druhou věcí je, jak jsou ostrůvky zvýrazněné," upozornil Stejskal.
Silniční ostrůvek trochu jiného typu je u Nového Veselí na Žďársku. Kdo tam vjíždí směrem od Jihlavy, často je jím na samém kraji obce velmi překvapen. Má sloužit jako zpomalovač rychlých aut na rovince, protože tam chybí přechod pro chodce.
Ve většině případů jsou součástí přechodu pro chodce přes silnici širokou sedm a víc metrů, což přikazují evropské normy. Aby byli ochráněni ti, kdo přecházejí, a aby se zklidnila doprava.
Například starosta Zdeněk Křivánek jej vnímá jako přínos jen napůl.
"Máme ho tu dobrých osm let, byl mezi prvními na Vysočině. Bývá pobouraný co čtvrt roku. Ale dramatické havárie se tam nestávají. Dřív směrovka na příjezdu od Bohdalova svítila, teď už ne," uvedl starosta.
"Šoféry to určitě při vjezdu do Veselí zpomalí, jenže za ostrůvkem následuje rovina a oni zase šlápnou na plyn," popsal Křivánek. A proč jsou náklady na vybudování ostrůvků tak rozdílné?
"Náklady nelze jednoduše stanovit, protože jde o celý souhrn stavebních prací, které se liší místo od místa," vysvětlila ředitelka jihlavského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic ČR Marie Tesařová.
"Dělicí ostrůvky se zřizují zpravidla v místech přechodů pro chodce na komunikacích bez světelné signalizace, jejichž šířka bez ostrůvku by přesáhla sedm metrů. Zřízení nebo úprava přechodů nebo místa pro přecházení je však záležitostí příslušné obce. Maximální délku přechodu striktně požaduje policie a silniční správní úřad. Proto byla v nedávné době vydána řada rozhodnutí o zrušení desítek přechodů," řekla Tesařová.
