Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ODS se snaží zalíbit velké protikorupční revoluci, vyčetl jí Klaus

  18:55aktualizováno  18:55
V mnohém ohledu se jedná o jinou stranu, než kterou jsme před 25 lety zakládali, hodnotí exprezident Václav Klaus dnešní ODS. Pád vlády Petra Nečase označil za projev „Velké protikorupční socialistické revoluce“. ODS by se podle Klause neměla snažit stát se jedním z jejích politicky korektních účastníků.

Institut Václava Klause uspořádal konferenci k 25 letům ODS, na které vystoupil i exprezident a zakladatel ODS Václav Klaus, | foto:  František Vlček, MAFRA

„Neměla by se snažit této protikorupční revoluci zalíbit. Mám však obavu, že právě to dnes nastává,“ řekl Klaus v projevu na pondělním semináři „Vzestup a pád české pravice - 25 let ODS“ v pražském Autoklubu.

„Její současná relativní nevýznamnost by mohla být dobrým důvodem pro nalezení odvahy k jistému restartu směrem k ideovému očištění a k návratu k původním myšlenkám strany,“ prohlásil Klaus na adresu ODS.

Strana, kterou zakládal a kterou až do roku 2002 vedl a pak byl ještě několik let jejím čestným předsedou, se podle něj musí pokusit o protiofenzivu. Ta se ale podle něj nedá uskutečnit s ambicí získat v průzkumech o jedno, dvě procenta navíc. Právě o to se podle něj dnešní ODS snaží. Nic takového jako protiofenzivu ale Klaus nevidí.

Problém vidí v tom, že se strana nejprve vydala cestou „širokého rozkročení“, kterého se ještě v 90. letech vyvarovala, a pak začala podle Klause stále více mířit do imaginárního politického středu, k čemuž podle něj přispěli koaliční partneři, s nimiž byla ODS ve vládách Mirka Topolánka a pak Petra Nečase.

„Konec Nečasovy vlády už byl neskrývaným vítězstvím velké protikorupční revoluce, chce se mi říci Velké protikorupční socialistické revoluce nad standardní politikou,“ tvrdí Klaus. ODS by se podle něj měla snažit o to, aby ji dokázala zvrátit, protože nikdo jiný to podle něj neudělá. „Nikdo jiný toho není schopen,“ tvrdí.

Chtěli jsme soupeření stran, ne amorfních hnutí, řekl Klaus

Za první otevřený konflikt normální politické politiky s nepolitickým konceptem boje s „takzvanou korupcí“ označil ve svém vystoupení před naplněným sálem takzvaný „sarajevský atentát“. Tento termín se používá pro pád jeho vlády na podzim 1997. Z vlády odešli lidovci a ODA a odštěpila se část členů ODS, kteří založili nyní již neexistující Unií svobody.

Zavzpomínal i na politické soupeření s jiným exprezidentem, Václavem Havlem, a těmi, kdo ho podporovali. „To, že jsme si dali do názvu slovo strana, nebylo nic samozřejmé. Byl to náš příspěvek do tehdejšího zápasu se světem Václava Havla o samotný charakter našeho politického systému. Chtěli jsme systém, kde budou soupeřit standardně vymezené politické strany, nikoli různá amorfní hnutí, jednorázově vytvořené zájmové či nátlakové skupiny či různé nevládní nebo neziskové organizace,“ řekl zakladatel ODS.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.