Pohled na Ostravu.

Pohled na Ostravu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ostravsku stále ubývá obyvatel. Do Prahy se přestěhovaly tisíce lidí

  • 194
Za posledních deset let přišel Moravskoslezský kraj o více než dvacet tisíc obyvatel. Vyplývá to z čísel Českého statistického úřadu. Nejvíce jich ubylo kvůli stěhování, pryč za lepším odešlo sedmnáct tisíc lidí. Nejčastěji za prací do Prahy.

Těžké životní podmínky, složité hledání zajímavé práce i lepší možnosti profesního růstu. Takové jsou nejčastější důvody uváděné lidmi oslovenými redakcí MF DNES, kteří se v posledním desetiletí z regionu odstěhovali.

Statistiky jsou neúprosné. Za posledních deset let se podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel regionu snížil o 21 111 lidí (údaje jsou platné ke konci třetího čtvrtletí loňského roku).

Největší podíl na tomto úbytku mělo právě stěhování, rozdíl mezi těmi, kteří se přistěhovali a odstěhovali, dosáhl téměř sedmnácti tisíc.

Úbytek obyvatel

Rok Obyvatel

2000 1 265 283
2001 1 261 503
2002 1 258 251
2003 1 255 910
2004 1 253 257
2005 1 250 769
2006 1 249 290
2007 1 249 897
2008 1 250 255
2009 1 247 373
2010* 1 244 172
Pozn: * údaj ke 30. 9. 2010

Zdroj: www.csu.cz

Potvrzuje to i regionální zmocněnec Českého statistického úřadu Jaromír Kartous. "Kraj ztrácí své obyvatele převážně migrací," vysvětluje.

"Sledujeme-li stav za první tři čtvrtletí jednotlivých let, tak průměrný úbytek činil 1 247 obyvatel za tři čtvrtletí daného roku, v tomto roce však ubylo dokonce 3 242 obyvatel," dodal Jaromír Kartous.

Mezi lidmi, kteří se z kraje odstěhovali za prací, je i dvaatřicetiletá Regina Jandová z Hlučína. Už několik let bydlí v Praze, kam zamířila kvůli práci.

"Do Prahy jsem se odstěhovala hned po ukončení vysoké školy, hlavním důvodem byla lepší možnost najít dobrou práci a také větší šance kariérního růstu," vysvětluje. "Nebyla jsem sama. Jen z mého nejbližšího okruhu přátel a známých to obdobně udělalo okolo šesti lidí," dodala.

Lidé mizí i z velkých měst

Úbytek obyvatel zaznamenávají i velká města v regionu. Počet obyvatel se v roce 2010 snížil prakticky ve všech.

O více než tisíc obyvatel přišla loni například Karviná. "Úbytek obyvatel města je mírný a trvalý," řekla karvinská mluvčí Šárka Swiderová.

"Způsobuje jej hlavně stěhování lidí jinam, každý rok se odstěhuje přibližně okolo pěti set lidí, další snižování počtu obyvatel pak má na svědomí rozdíl mezi počtem úmrtí a narozených dětí, takže celkové úbytky se pohybují okolo tisícovky za rok. Tento mírný úbytek je trvalý už od devadesátých let, žádné skokové výkyvy, třeba kvůli krizi, se zde neprojevují," dodala mluvčí.

O 715 obyvatel méně zaznamenali ve srovnání se začátkem roku 2010 letos i na magistrátu v Havířově, pod šedesát tisíc duší se v průběhu loňského roku dostal i Frýdek-Místek, k prvnímu dni letošního roku evidovali zdejší matrikáři 59 365 obyvatel, o stovku se snížil i počet obyvatel Nového Jičína. Ten navíc po 1. lednu přišel i o lidi žijící v Libhošti, která se osamostatnila.

Lidé se také stěhují do okolních vesnic

Podstatně pomaleji, jen ve stovkách lidí během roku, se snižuje i počet obyvatel Bruntálu. I zde se jejich množství snižuje hlavně stěhováním.

"Převažující důvody úbytku obyvatelstva nelze jednoduše objektivně stanovit," vysvětluje tiskový mluvčí Bruntálu Jiří Ondrášek.

"Můžeme ale říci, že častým důvodem je změna bydliště kvůli lepším pracovním příležitostem, zejména ve větších městech, ale také více příležitostí ke stavbě rodinného domku - v tomto případě byl v uplynulých letech poměrně častý odchod lidí do okolních obcí, například do Starého Města," dodal.

Obdobné dilema, zda se odstěhovat za prací, řeší i v Krnově. Také zde lidé často řeší problém, zda se za prací odstěhovat jinam, případně dávají přednost životu na vesnici. Od roku 2008 zde klesl počet lidí o tři stovky, na 25 036 obyvatel.

"Něco je přirozený úbytek, něco způsobily rodiny, které se odstěhovaly do sousedních obcí, kde si postavily rodinné domy, ale většina odchází za prací kvůli nedostatku pracovních příležitostí," řekla místostarostka Renata Ramazanová.

Co pro Prahu znamenají tisíce přestěhovaných Moravanů a Slezanů?

celkem hlasů: 2051

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 14. února 2011. Anketa je uzavřena.

Přínos
Přínos 846
Jak kdo
Jak kdo 523
Přítěž
Přítěž 446
Neumím posoudit
Neumím posoudit 236

"Jsou to zejména mladí vzdělaní lidé, kteří ve svých oborech v Krnově práci nenajdou. Není to pozitivní informace. Pro život města je nezbytné, aby v jeho věkové a vzdělanostní struktuře byly zastoupeny všechny generace a lidé různého stupně vzdělání," popsala místostarostka důvody platící i v ostatních městech kraje.

"Jsem přesvědčena, že základem cesty k nápravě je lepší dopravní dostupnost našeho města," dodala Renata Ramazanová.

Plných osm tisíc obyvatel zmizelo v posledních deseti letech také ze záznamů ostravských úředníků.

Ani Ostravané nijak nevybočují z celokrajského průměru, část jich odchází za prací mimo kraj, část se pak stěhuje do rodinných domků do menších vesnic. "Přestěhovali jsme se s přítelem do Bašky u Frýdku-Místku, kde jsme našli klid, který na Dubině, kde jsme předtím bydleli, rozhodně nebyl," přiblížila své rozhodnutí stěhovat Martina Nestrojilová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video