Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravská studentka zjistila, jak se nanočástice přichytávají na nádory

  14:55aktualizováno  14:55
Baví ji poznávat svět: tohle na Annu Pittermannovou platí víc než na jiné. Realitu zkoumá nejen při cestování, ale i v mikroskopu. Dnes už absolventka chemického inženýrství nedávno vyhrála klání Diplomky na stojáka.

Anna Pittermanová absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou a čeká ji doktorandské studium v Praze a Paříži. Ještě před jeho zahájením se však vydá se svým přítelem do Malajsie. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Vědkyně typu asociálního fyzika Sheldona Coopera, který coby jedna z hlavních postav seriálu Teorie velkého třesku žije výhradně v dimenzi svého oboru a třeba cereálie v poličce má srovnané podle obsahu vlákniny, tak přesně taková Anna Pittermannová není.

Do ostravského mléčného baru, kde si povídáme, přichází dívka v letních šatech a objednává si třtinovou limonádu. Na chemickou inženýrku byste ji netipovali. Ona přitom patří k letošním absolventům tohoto oboru na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Kdo je Anna Pittermannová

  • Vystudovala gymnázium v Ostravě, poté se rozhodovala mezi studiem literatury a chemie. Vyhrála chemie, v níž se na VSČHT v Praze specializuje na chemické inženýrství, zejména na výzkum mikro a nanočástic.
  • S diplomovou prací zaměřenou na schopnosti nanočástic vázat se k nádorovým buňkám vyhrála přírodovědnou kategorii soutěže Diplomky na stojáka.
  • Ráda cestuje, brzy se chystá do Malajsie a na podzim i do Francie, kde bude pokračovat v doktorandském studiu. Ráda čte, chodí na koncerty a cvičí jógu.

S diplomovou prací, kterou připravila pod dohledem Violy Tokárové a získala za ni jedničku, navíc vyhrála přírodovědnou kategorii celostátní soutěže Diplomky na stojáka.

Finále tři dny před státnicemi

Jak dívka pocházející z Ostravy tvrdí, vítězství nečekala. "Opravdu jsem si nemyslela, že vyhraju. Jednak jsem se moc nesoustředila na přípravu a jednak se finále soutěže konalo tři dny před státnicemi, a to máte v hlavě trochu jiné věci," vysvětluje Anna.

Ráno před finále si zkusila "odvyprávět" svou prezentaci, ve které měla za úkol v časovém limitu do devíti minut srozumitelně a poutavě popsat, co v diplomce zjistila, a s překvapením přišla na to, že její prezentace má zhruba sedmnáct minut.

A tak ještě to samé ráno ji musela upravit a hlavně zkrátit. Nicméně i přes komplikaci dokázala studentka svou kategorii soutěže vyhrát. A jak říká, pomohlo jí to třeba i k tomu, že nyní dokáže o tématu své diplomky skutečně srozumitelně vyprávět. Ono totiž laikovi na první pohled moc srozumitelné není.

Chemoterapie bez vedlejších účinků

Zkrácený název práce zní: Bioadheze křemičitých nanočástic. A Anna v ní, zjednodušeně řečeno, zkoumala schopnost nanočástic, tedy částic, jejichž průměr je výrazně menší než třeba lidský vlas, přichytávat se na nádorové buňky v těle. A jak zjistila, křemičité nanočástice skutečně mají schopnost vázat se výhradně na rakovinotvorné buňky.

"V budoucnu by prostřednictvím takzvaného cíleného doručování léčiv, která by, uložená v nanočásticích, směřovala výhradně k nádorovým buňkám, měly být omezeny vedlejší účinky chemoterapie. Ta totiž v současnosti kromě rakovinotvorných buněk zabíjí i další zdravé buňky v těle," vysvětluje inženýrka chemie.

Jak přitom podotýká, doba, kdy by se mohlo přistoupit k výše popsané efektivnější léčbě rakoviny bez vedlejších efektů, se odvíjí od spolupráce vědců v řadě oborů. Zatímco Anna Pittermannová dosud zkoumala schopnost nanočástic přichytit se na rakovinotvorných buňkách, jiní odborníci prověřují například způsoby, jak do těchto miniaturních částic vložit léčivou látku.

Původně se Pittermanová hlásila na literaturu

Ačkoli Annino zjištění, že nanočástice mají schopnost přichytávat se pouze na nádorových a ne jiných, zdravých buňkách, vypadá jednoduše, vedla k němu složitá cesta.

"Ano, vypadá to jednoduše, ale mnohokrát jsme se dostali do slepých uliček. Na začátku vždycky máte logický předpoklad, na základě kterého se domníváte, že by věci mohly fungovat, nejdůležitější je ovšem potvrdit to v praxi. A k tomu je třeba mnoho experimentů, jejichž výsledky se odvíjejí od řady faktorů," popisuje absolventka.

"Výsledek mojí práce, to byl takový 'happy end', který přišel po dlouhé době neúspěchů," směje se dívka.

Ještě před pěti lety přitom nebyla stoprocentně rozhodnutá, že půjde studovat právě chemii. "Dokonce jsem se hlásila na literaturu na Karlovu univerzitu. A vzali mě, ale tím to skončilo."

Před studiem v Praze a Paříži na cesty do Asie

Chemie Annu docela bavila už při studiu Matičního gymnázia v Ostravě, mívala z ní většinou jedničku. A tak se nakonec přihlásila ke studiu na VŠCHT v Praze, kde brali zhruba třicet uchazečů. Na literaturu prošlo do prvního ročníku studentů asi devadesát a Anna netají, že si chemii vybrala i proto, že se lépe cítí v menším kolektivu.

Teď ji čeká doktorandské studium chemie napůl v Praze a napůl v Paříži. Získala totiž stipendium francouzské vlády pro doktorát pod dvojím vedením. Ale ještě dřív než v listopadu odjede do Francie ji čeká tříměsíční pobyt v Asii.

"Desátého července jedu do Malajsie, kde je můj přítel na roční stáži. Už se na to moc těším, snad si uděláme i výlet na Filipíny," líčí nadšeně Anna Pittermannová a dodává, že cestování patří k jejím největším koníčkům. Už projela řadu zemí Evropy, půl roku studovala v Belgii a byla třeba i ve Spojených arabských emirátech.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.