Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravská káznice, kde byl zavřený také Václav Havel, slaví 50 let

  20:46aktualizováno  20:46
Věznice v Ostravě-Heřmanicích slaví padesátileté výročí. V tamějších celách byl na počátku osmdesátých let minulého století zavřený například bývalý prezident Václav Havel či další disidenti Jiří Dienstbier nebo Václav Benda. Výročí se připomíná výstavou fotografií nápravně pracovního tábora, který tady byl zřízen v červnu 1959.

Původní dřevěné baráky někdejšího pracovního tábora | foto: MF DNES

Je tady vystaven i rozkaz ministra vnitra Rudolfa Baráka o zřízení tábora - sám ministr později ve vězení skončil, fotografie kosmonauta Remka, který věznici navštívil, nebo ukázky výrobků místních vězňů.

"Přímo v areálu tábora byla těžní věž a vězni fárali do dolu," říká mluvčí věznice Vlastimil Nohejl. V roce 1977 byla těžba v Dole Ida ukončena a těžní věž stržena.

Původní tvář tábora už dnes připomíná jen památkově chráněná budova někdejší důlní strojovny, dřevěné baráky byly nahrazeny panelovými domy a výrobními halami.

Podstatnou změnou bylo přeřazení Heřmanic z první do druhé nápravné skupiny v roce 1981. Zesílila se ostraha, z věznice byli odvezeni političtí vězni a zamířili sem pachatelé těžkých zločinů včetně vražd.

Věznice v Ostravě-Heřmanicích slaví padesátileté výročí

"S mírnou nadsázkou lze říci, že jsme specializovanou věznicí pro recidivisty," říká ředitel věznice Petr Kadlec. Z osmi set čtyřiceti vězňů, kteří jsou nyní v heřmanické věznici, jich je šedesát odsouzeno za vraždu.

"Doba, kterou tady odsouzení tráví, se pohybuje od několika měsíců až po patnáct let," uvádí Kadlec. Trest si tady odpykává i Marian Monczka, který v dubnu 1998 odpálil výbušninu na ostravských Frýdlantských mostech. "V dubnu 2014 bude Marian Monczka propuštěn na svobodu," říká s jistou obavou v hlase ředitel.

Heřmanické vězení je stavěno pro 682 vězňů, ale podle jeho ředitele Kadlece je po většinu své existence naplněno větším počtem odsouzených. Před amnestií, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, nejznámější vězeň z Heřmanic, tady bylo dokonce dvanáct set padesát vězňů.

Věznice v Ostravě-Heřmanicích slaví padesátileté výročí

"Po rozsáhlé amnestii se počet vězňů snížil na zhruba čtyři sta, ale poměrně brzy, zhruba do roka, se vrátil zase k obvyklým osmi stům," dodává Kadlec. V roce 1999 se počet heřmanických vězňů vyšplhal opět přes tisícovou hranici. "Měli bychom mít pro každého vězně čtyři metry čtvereční prostoru, ale to se bohužel kvůli přeplněnosti nedaří."

Heřmanická věznice zažila i nepokoje, které sem dorazily s vlnou protestů v dalších věznicích v roce 2000. Vězni vyhazovali z oken nádobí a hořící leštěnky na boty, po pěti dnech ale protesty ustaly. Z vězení v Heřmanicích utekl dosud jediný vězeň. "Bylo to už po roce 1989. Při úklidu kanceláří si všiml otevřeného okna a tudy utekl. Druhý den jej do vězení přivedl zpět jeho otec."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka (vpravo) a prezident České...
Lékař: Ministr zdravotnictví nadržuje nemocnicím, protesty mohou přitvrdit

Praktičtí lékaři ve středu protestují proti byrokracii a připojili se k nim i lékárníci, aby upozornili na ohroženou dostupnost lékárenské péče. Předseda...  celý článek

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.