Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostankino začalo částečně vysílat

  17:53aktualizováno  17:53
Po třídenním výpadku, který způsobil nedělní požár na ostankinské televizní věži, bylo v Moskvě částečně obnoveno televizní vysílání. V 18:00 hodin moskevského času začaly na jednom kanálu společně vysílat televizní stanice RTR a ORT. Ihned po prvním zpravodajském bloku začala televize vysílat jeden z početných seriálů, o které požár v Ostankinu připravil miliony moskevských diváků.
Ostankinský vysílač byl postaven v roce 1967. Měří 533 metrů a je to druhá největší věž na světě. Její celková hmotnost číní přes 50 tisíc tun. Stavěla se osm let a patřila k chloubě někdejšího sovětského svazu. V současné době se měla využívat mimo jiné pro mobilní spojení a měla být zvýšena téměř do 560 metrů. V okolí věže je několik úředních budov, benzinové pumpy a park.

Moskvané byli v těchto dnech bez svých oblíbených hrdinů, filmů a informací jako sirotci.

Poté, co jim po požáru televizní věže Ostankino zčernaly televizní obrazovky, vrhali se obyvatelé ruské metropole na noviny a časopisy, zaplňovali kinosály, utráceli velké peníze za satelitní antény a zablokovávali internetovou síť.

Jak jinak měli také nahradit těch 20 hodin týdně, které byli Moskvané podle průzkumu veřejného mínění zvyklí před svou televizí trávit?

Moskva  zažila renesanci kin
Hrozivý požár, který v neděli zbavil přes deset milionů Moskvanů většiny jejich televizních stanic, přichází právě vhod americkému herci Melu Gibsonovi, alias "Patriotovi": pokladní kina Kodak Kinomir v centru Moskvy zaznamenávají od pondělka nezvyklý příliv diváků. V pondělí se prodalo přes 300 vstupenek do sálu o 500 sedadlech, což je mnohem více než jindy.

"V úterý byl v jednáct dopoledne už všechen tisk vyprodaný. Musela jsem si obstarat další dodávku,” přizvukuje prodavačka v sousedním novinovém stánku.

Objednávky satelitních antén stouply o 400 procent
Mnout ruce nad mlčícím Ostankinem si zatím může především operátor satelitní televize NTV Plus, která patří opozičnímu mediálnímu holdingu Media-Most. Ten je od pondělka přímo zavalen novými objednávkami, které se jen hrnou bez ohledu na to, že instalace jedné antény přijde na 330 dolarů. Proto byl okruh diváků NTV Plus dosud v Rusku spíše řídký, v pondělí ale pracovali zaměstnanci prodejní služby až přes půlnoc, jen aby stačili vyřídit všech 1200 objednávek za tento den. "Obvykle jich míváme denně tak 300," porovnává pracovník střediska.

Internetové servery se hroutí
Prudký nárůst zájemců zaznamenali také autoři a provozovatelé internetových stránek, z nichž některé velký nával čtenářů dokonce zablokoval.

Radost mají i majitelé videopůjčoven, zájem o jejich zboží poskočil totiž natolik, že někteří z nich už skoro nemají co půjčovat.

Jsou i tací, spíše ale výjimky, které oněmělá televizní obrazovka nijak netrápí. Policejní důstojník Valerij Bragin si pochvaluje, že teď má dostatek času na četbu klasické literatury. Média podle něj nezprostředkovávají obraz reálného světa. "Televizní informace nejsou nic jiného než propaganda," tvrdí.

Zástupce ministra pro nouzové situace Jurij Vorobyjov (vpravo) diskutuje o situaci s velením záchranářů v přízemí moskevské televizní věže Ostankino, která začala hořet v neděli odpoledne (28. srpna 2000).

Zástupci moskevského ministerstva pro krizové situace rozdávají záchranářům poslední instrukce, jak mají postupovat při hašení nejvyšší budovy v Evropě, moskevské televizní věže Ostankino (28. srpna 2000).

Z moskevské televizní věže Ostankino, která začala hořet v neděli odpoledne, stoupá dým. Oheň přerušil vysílání asi 20 televizních a radiových stanic (28. srpna 2000).

Z moskevské televizní věže Ostankino v časných ranních hodinách stále šlehaly plameny a stoupal hustý černý dým (vlevo). Hasičům se o několik hodin později podařilo zabránit pronikání ohně do spodní části věže (28. srpna 2000)

Helikoptéra moskevských hasičů krouží kolem televizní věže Ostankino, kde vypukl 27. srpna v jednom z technických oddělení ve výši 475 metrů požár (28. srpna 2000).

Požár na 540 metrů vysokém Ostankinu, které bylo postaveno v roce 1967 a je nejvyšší věží v Evropě, vznikl ve výši 475 metrů v jednom z technických oddělení.

Požár na 540 metrů vysokém Ostankinu, které bylo postaveno v roce 1967 a je nejvyšší věží v Evropě, vznikl ve výši 475 metrů v jednom z technických oddělení. (28. srpna 2000)

Požár na 540 metrů vysokém Ostankinu, které bylo postaveno v roce 1967 a je nejvyšší věží v Evropě, vznikl ve výši 475 metrů v jednom z technických oddělení. (28. srpna 2000)

Požár na 540 metrů vysokém Ostankinu, které bylo postaveno v roce 1967 a je nejvyšší věží v Evropě, vznikl ve výši 475 metrů v jednom z technických oddělení. (28. srpna 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Eric Trump a jeho manželka Lara (Cleveland, 20. července 2016)
Trumpův štáb už rozjíždí volební kampaň, hvězdou bude prezidentova snacha

Do volebního zápasu o druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa ještě zbývá mnoho času, ale podle agentury AP už v USA fakticky začala. Trumpův štáb nedávno...  celý článek

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.