Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostalgií nežiji, říká novinář, který otázkou zboural Berlínskou zeď

  16:00aktualizováno  16:00
Berlín (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Člen východoněmeckého politbyra Günter Schabowski před 20 lety hovořil o možnosti cestovat volně na Západ, když mu někdo v davu položil otázku: "A odkdy toto nařízení platí?" "Okamžitě," odpověděl zmatený politik, a poslal tak tisíce východních Němců zbourat Berlínskou zeď. Ten někdo v davu byl novinář Peter Brinkmann. Jak se dívá na vývoj v zemi dnes?

Novinář Peter Brinkmann. | foto: tvb.de

Dlouholetý reportér německého deníku Bild Peter Brinkmann byl za totality jediným západoněmeckým korespondentem v NDR. Jakékoli zmínky o "ostalgii", tedy nostalgickém vzpomínání na minulost v komunistické NDR, odmítá.

PÁD BERLÍNSKÉ ZDI

O dnešních oslavách v německé metropoli čtěte zde

"Ostalgie je jev, který se v žádném případě nevyskytuje u většiny Němců. Jde spíše o jednotlivce, kteří rádi vzpomínají na časy, kdy se jim v tehdejší NDR dařilo dobře," řekl redaktorovi iDNES.cz Peter Brinkmann, dlouholetý šéfreportér německého deníku Bild, který svým dotazem na tiskové konferenci 9. listopadu 1989 urychlil pád zdi.

Byla to diktatura, říká novinář

"Kdo prožívá ostalgii, zapomíná na to, že NDR byl stát s diktaturou proletariátu. Zapomíná na to, že to byl protiprávní stát, kde byla všudypřítomná Stasi (tajná služba NDR - pozn. red.)," podotýká Brinkmann.

Záběry z legendární tiskové konference.

OTÁZKA, KTERÁ POMOHLA ZBOŘIT ZEĎ

- Dlouholetý reportér německého deníku Bild. Za totality byl jediným západoněmeckým korespondentem v NDR. Když se 9. listopadu 1989 konala legendární tisková konference se členem východoněmeckého politbyra Günterem Schabowským, kde se hovořilo o možnosti cestovat volně na Západ, položil správnou otázku: "Od kdy toto nařízení platí?" Zmatený východoněmecký politik v důsledku špatné informovanosti odvětil: "Nová opatření vstupují v platnost okamžitě."

- "Berlínská zeď je průchodná," informovala vzápětí západoněmecká média a k betonové hranici se v okamžiku začaly sjíždět tisíce občanů NDR. Zeď se díky trefné otázce Brinkmanna stala skutečně průchodnou ještě tentýž večer.

"Kdo v současném Německu nemá práci, hledá důvody samozřejmě v minulosti. Po revoluci se zavíraly podniky především na území bývalé NDR. Lidé si neuvědomují, že fabrika na trabanty s tisíci zaměstnanců by v devadesátých letech neprodala jediné auto. Proti moderním technologiím Volkswagenu nebo Opelu zkrátka zastaralá technika východu neměla žádnou šanci," upozorňuje Brinkmann.

Německá média čím dál častěji referují o jakési antipatii mezi bývalými východními a západními Němci. Názorové rozdíly prý nejvíce panují právě v Berlíně, kde dodnes žije početná bývalá elita komunistické NDR. Hovoří se dokonce i o "westalgii", tedy tendenci obyvatel bývalého západního Německa obnovit staré pořádky.

Ta je prý v některých částech Německa silnější než popisovaná "ostalgie". Nelibostí vůči bývalým východním Němcům se podle anket zdejších médií vyznačují i náctiletí. Tedy paradoxně ti, kdo zeď uprostřed Berlína vůbec nezažili. S takzvanými "Ossis" neboli v překladu "výchoďáky" nechtějí mít příliš společného.

Důležitá postava německé žurnalistiky však tuto situaci popírá. "O něčem takovém jsem opravdu neslyšel. Antipatie existuje třeba i mezi Sasy a Bavory, mezi fanoušky různých fotbalových týmů. Nejde o nic vážného. Ve skutečnosti tu všichni žijeme spokojeně pospolu," uzavřel rozhovor Brinkmann.

OSTALGIE

Ačkoliv se dnes Berlín probudil do euforické nálady, ne všichni Němci mají ze současné situace v zemi radost. Ve východní části Německa panuje vysoká nezaměstnanost, a mnozí se tak v myšlenkách rádi vrací ke "světlým včerejškům". Někteří dokonce nostalgicky vzpomínají na časy, kdy Berlín protínala ostudná betonová zeď. Média tento trend pojmenovala po svém - Němci prožívají "ostalgii".

Autoři: ,


Témata: Nezaměstnanost




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.