Tím se úspěšně zbavíte trestu za dopravní přestupek, pokud však nějakou osobu blízkou máte. Osamělci jsou tu v nevýhodě.
Právník řekne, že je to tak správné – když policista neviděl, kdo řídil, nastupuje po právu osoba blízká. Není možné trestat vás, když řídil, jak vy říkáte, někdo jiný, vám blízký.
Právnický postup proti této kulišárně je možný: zákaz půjčovat automobil osobám blízkým. V takovém případě by vždy seděla za volantem osoba cizí. Vy byste ji musel udat. Spousta řidičů by zákaz dokonce uvítala. Dal by se použít proti manželkám, jsou-li blízké.
Ve skutečnosti je osoba blízká jen výčnělkem sněti, která naším právem prorůstá. Všelijaká ustanovení, spravedlnost chránící, se masově využívají k pravému opaku: ke znehybnění spravedlnosti.
Je v tom velké lidské pokrytectví – všichni vědí, o co jde, mazaně se culí, ale osoba blízká tu je a funguje. Právníci krčí rameny: zákon platí. U nás se spravedlnost měří často jen od oka. Bigotně platí, pouze když slouží k vyklouznutí pachatele, té osoby každému blízké.
