Rezoluce dává prostor nejen pro zapojení jednotek afrických zemí, ale také USA. Úloha Washingtonu, který rezoluci navrhl, však není specifikována. Z rezoluce však vyplývá, že jakákoli účast USA by netrvala dlouho.
Mnohonárodní síly by do 1. října měly být nahrazeny mírovými silami OSN. "Tato lhůta se zdá příliš krátká," podotkl mluvčí OSN Fred Eckhard.
V rezoluci je odkaz na článek sedm Charty OSN, který umožňuje použít sílu s cílem zajistit dodávky humanitární pomoci. V dokumentu také stojí, že liberijský prezident Charles Taylor bude muset opustit zemi.
V patnáctičlenné radě bylo pro rezoluci 12 hlasů. Francie, Německo a Mexiko se hlasování zdržely kvůli formulaci, která umožňuje, aby za případné trestné činy stíhaly příslušníky mírových sil pouze jejich vlády.
Rezoluce chrání i před stíháním Mezinárodním trestním soudem (ICC) s výjimkou vojáků těch zemí, které již ratifikovaly statut ICC, s nímž administrativa amerického prezidenta George Bushe zásadně nesouhlasí.
Rozhodnutí RB OSN přišlo poté, co se západoafrickým vyslancům nepodařilo setkat se s Charlesem Taylorem. Liberijský prezident navzdory plánované schůzce odcestoval z metropole Monrovie na frontu, kde bojují jeho muži s povstalci. Další termín schůzky byl stanoven na sobotu.
Podle ghanského ministra zahraničí Nany Akufa Adda odjel Taylor do druhého největšího liberijského města Buchananu, které mají alespoň zčásti pod kontrolou povstalci Hnutí za demokracii v Libérii (MODEL). Jedná se o první známou cestu liberijského prezidenta do válečných oblastí od zahájení bojů.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) vyslalo své zástupce do Monrovie, aby prezidenta Taylora informovali o závěrech čtvrtečního mimořádného summitu ECOWAS o liberijské krizi, který rozhodl o zahájení západoafrické mírové mise v Libérii v pondělí.
První jednotka vyslaná Nigérií by měla čítat 300 mužů vybavených obrněnými vozy. Celkem má být v Libérii nasazeno až 3000 západoafrických vojáků. Účastníci summitu se rovněž usnesli, že Taylor by měl do čtvrtka měl opustit Libérii a odejít do nabízeného nigerijského exilu.
"Taylor je připraven opustit zemi, jakmile budou mírové jednotky rozmístěny a bude uzavřena politická dohoda o přechodné vládě," řekl v pátek v Londýně televizní stanici CNN Taylorův vyjednávač, liberijský státní tajemník pro hospodářské a finanční záležitosti Samuel Jackson.
V liberijském hlavním městě vypukly po několikahodinovém klidu zbraní nové boje mezi vládními jednotkami a povstalci skupiny Sjednocení Liberijci pro usmíření a demokracii (LURD). Opět se vedly střety o dva mosty spojujících přístav, který je v rukou povstalců od 19. července, s centrem metropole.
Na centrum Monrovie, kde je mimo jiné velvyslanectví USA, dopadlo pět až šest granátů. Podle humanitárních pracovníků přišli v jednom domě o život čtyři děti a pět dospělých. V jiné budově byl zabit jeden muž a těhotná žena.
 Bojovnicí liberijského prezidenta Charlese Taylora útočí na povstalce během bojů v metropoli Monrovia. (31. července 2003) |
