OSN stáhla své lidi z Iráku loni v srpnu, kdy při atentátu na její sídlo zemřelo 220 lidí včetně hlavního představitele Sergia Vieiry de Mello.
"V dohledné budoucnosti zůstane OSN v Iráku vyhledávaným cílem pro útoky," obává se generální tajemník OSN Kofi Annan. Stejné nebezpečí se bude týkat i jejich ochranných jednotek.
"Byli jsme OSN osloveni, zda bychom nemohli pomoci s ochranou zástupců OSN finančně i jako součást kontingentu," řekl náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Podobnou žádost dostaly i jiné země.
Pokud by politici vyšli OSN vstříc, znamenalo by to, že se české ozbrojené síly z Iráku nestáhnou. Posledních devadesát vojenských policistů se má podle dosavadních plánů z Iráku vrátit koncem roku.
O žádosti OSN jednali ve čtvrtek večer ministři zahraničí a obrany a hodlají ji předat k posouzení poslancům zahraničního výboru. "Nemůžeme být černými pasažéry ve světě, takže naše účast na operacích posvěcených OSN jsou hodné podpory," říká předseda výboru Lubomír Laštůvka (ČSSD), který jinak spojenecké akce v Iráku kritizuje.
ODS: Nemáme kapacitu na novou misi
Opoziční ODS pochybuje, že česká armáda má na novou misi kapacitu. "Vláda by měla předložit plán, kde všude chceme mít své vojáky, a neposílat padesátku hned tam a jinou zase jinam," říká místopředseda ODS Petr Nečas.
Vojáci jsou odhodláni v Iráku pomoci, ale potřebují znát přesný úkol a také to, kdo novou misi zaplatí. "Pokud politici usoudí, že máme na ochranu lidí z OSN vyslat do Iráku vojáky, tak jsme připraveni. Za jistých okolností to mohou být i naši výsadkáři, záleží jen na tom, co by měli v Iráku dělat," říká náčelník generálního štábu Pavel Štefka.
V Iráku je v současné době zhruba třicet diplomatů OSN, zanedlouho by jich mělo být až tři sta. O to složitější a nákladnější bude jejich ochrana před teroristickými útoky či únosy.
"O žádosti OSN vím. Osmnáct mužů v Iráku už mám. Ochraňují tam české diplomaty a až donedávna i podnikatele, kteří už odjeli. Chystáme proto snížení naší jednotky.
V ochraně důležitých osob v Iráku můžeme pokračovat, ale nikdy na to nemohu dát víc než těch osmnáct chlapů," říká ředitel protiteroristické policejní jednotky Libor Lochman.
Čechů je v Iráku čím dál míň
OSN potřebuje podle diplomatů pomoc především od zemí, které se neúčastnily útoku na Irák. Mezi oslovenými jsou státy Evropské unie a také země Ligy arabských zemí.
Češi, i když nyní mají v Iráku vojenské policisty, často nejsou považováni za součást koalice vedené USA. "OSN potřebuje k ochraně svých lidí v Iráku jak malé skupinky osobních strážců, tak větší jednotky. Světová organizace se ale zatím potýká se slabou odezvou na svoji výzvu," říká Janina Hřebíčková, která v Iráku vedla misi českých expertů.
Češi se postupně z Iráku stahují. Vojenská nemocnice skončila svoji misi v prosinci 2003. Na konci roku odejdou i vojenští policisté, kteří trénují irácké kolegy u Basry.
"Nová česká mise je samozřejmě podmíněna tisíci otazníky. Ale byla by to pomoc OSN, která by ukázala, že jsme schopni reagovat, i kdyby to bylo v malém měřítku," dodává Hřebíčková. Šéf bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím je zdrženlivý: "Česko má na můj vkus až moc velké ambice být všude."
