Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OSN začala stahovat modré přilby z Konga, v zemi je ale stále nebezpečno

  18:58aktualizováno  18:58
Mezinárodní společenství začalo po deseti letech částečně stahovat mírové jednotky z afrického Konga. Podle expertů je však brzy. V zemi po krvavé občanské válce dosud stále řádí ozbrojené skupiny rebelů.

Ozbrojenci verbují ve východním Kongu děti a dělají z nich vojáky. | foto: Reuters

OSN začala s postupným stahováním mírových jednotek z Demokratické republiky Kongo (dříve Zair) už minulý týden. Jako první zemi opustilo asi 100 příslušníků senegalské armády.

Do konce měsíce by z Konga mělo odejít přibližně 2 000 z celkového počtu 20 500 příslušníků mírových sil. Snižování kontingentu je symbolické, na konec měsíce června totiž připadají oslavy 50. výročí nezávislosti země.

Modré přilby (MONUC) v Kongu působí už deset let. Konžský prezident Joseph Kabila před časem požadoval úplné stažení mírových sil do příštího roku. Rada bezpečnosti OSN ale definitivní stažení doposud neschválila.

Naopak, mandát byl prodloužen do roku 2011, mise bude přejmenována na MONUSCO a jednotky mírových sil by se podle plánu měly nyní více soustředit na ochranu civilistů.

Rebelové i zkorumpované vládní jednotky

Podle expertů, ale není bezpečnostní situace v zemi vůbec dobrá. "Ten čas ještě nenastal, je potřeba tyto jednotky spíše přemístit a lépe rozmístit v provinciích, kde jsou skupiny rebelů nadále velice aktivní a to tedy zejména v Jižním a Severním Kivu, Orientale a správní oblasti Iturii," řekl pro natoaktual.cz Hynek Pavlačka, který v zemi před nedávnem působil jako vojenský pozorovatel OSN.

Demokratická republika Kongo

Mapa KongoTřetí největší africký stát (rozlohou) má 66,5 milionu obyvatel. V zemi žije přes dvě stě padesát etnik. Mezi největší patří Batu, Lubové, Mongo, Zandové a Tetela. Původně belgická kolonie se v roce 1960 osamostatnila. Od roku 1994 v zemi zuřila občanská válka, do které se zapojili i vojáci a nejrůznější ozbrojené skupiny ze sousedních zemí, jako je Uganda, Rwanda, Súdán a Angola. Během občanské války v zemi zahynulo až pět milionů lidí. Na území Konga se ukrývá obrovské nerostné bohatství v podobě mědi, zlata, kobaltu a hlavně diamantů. Česká armáda má v Kongu tři pozorovatele v rámci mírové mise OSN. Organizace Lékaři bez hranic zařadila situaci v Kongu mezi deset největších humanitárních krizí světa.

Během válečného konfliktu, který v zemi zuřil v letech 1998 až 2003, zemřelo podle odhadů přes pět milionů lidí. Konžská armáda se v současné době snaží na východě země potlačit rwandské hutuské povstalce, kteří zde našli útočiště po genocidě v sousední Rwandě v roce 1994. Krádeže, rabování a znásilňování jsou na denním pořádku.

"Některé oblasti stále ovládají skupiny rebelů - LRA, FDLR, Mai Mai a další a to i díky špatně vycvičeným a vyzbrojeným vládním vojákům, kteří se často na násilnostech proti místnímu obyvatelstvu sami podílejí a kteří pro tyto rebelské skupiny nejsou větším protivníkem," konstatoval Pavlačka.

Jak dodal, velkým problémem je vysoká korupce velících důstojníků vládních jednotek, kteří se sami často podílejí na černém obchodu a vládní vojáky používají spíše jako své vlastní soukromé armády. "Mírové síly musí mít silnější mandát a větší možnost použití i síly a hlavně i ochotu tuto sílu ve prospěch místního obyvatelstva použít, což se také někdy neděje," dodal Pavlačka.

V Kongu pracoval rok do loňského listopadu v oblasti v Severního Kiva, kde neustále řádí skupiny rebelů a zločinů se dopouštějí právě i vládní síly. "Například příslušníci konžské 85. brigády při svém přemístění znásilnili několik žen a používali děti ze škol jako nosiče vybavení. Rebelové se často dopouštěli léček na nákladní automobily se zbožím, v oblasti okolo Kibua nebo v národním parku Virunga a to za použití střelných zbraní," popsal své zkušenosti z oblasti Pavlačka.

K nejhorším masakrům pak podle jeho slov dochází skoro každoročně v Iturii a mají je na svědomí rebelové z protiugandské sekty LRA (Lord's Resistance Army).

Podle Pavlačky by proto bylo efektivnější vyslat do oblasti vojenské jednotky Evropské unie a NATO se silným mandátem jako například v bývalé Jugoslávii.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.