Pro rezoluci hlasovalo 144 států světa včetně České republiky, proti ní jen čtyři země - mimo jiné Spojené státy a Izrael, který vzápětí řekl, že ve stavbě bude dál pokračovat.
Rezoluce je silným diplomatickým signálem Izraeli, není však závazná a nenabízí ani žádná jiná účinná alternativní řešení.
Bezpečnostní zeď či plot (obdoba berlínské zdi nebo bývalých hranic mezi socialistickým Československem a tehdejším západním Německem) je nicméně obrovským problémem, na který jsou ve světě velmi rozporné reakce.
Izraelci - politici i absolutní většina veřejnosti - ale také mnozí znalci oblasti ji označují za nejlepší z možných špatných řešení. Jediný nekrvavý způsob, jak zastavit nebo alespoň výrazně omezit pronikání palestinských teroristů do Izraele, a tedy i šanci, jak zmírnit blízkovýchodní krizi, kde zatím nefunguje diplomacie.
Palestinci jsou naopak tvrdě proti a označují to za silové řešení Izraele. Argumentují tím, že Izraelci zneužívají stavby k tomu, aby zabírali část území jejich budoucího státu.
Z toho má obavy i velká část mezinárodního společenství. Nová rezoluce je postavena na faktu, že izraelská stavba odporuje mezinárodnímu právu. Vzniká za situace, kdy nebyly vytyčeny hranice palestinského státu, a staví tak svět před hotová fakta.
Ke stavbě zdi se z tohoto důvodu stavějí rezervovaně i Spojené státy. Ale jak upozorňují experti, jejich pozice není průhledná. Americký prezident George Bush i další představitelé sice naznačují, že plot problém bezpečnosti Izraele neřeší, na straně druhé však nechávají Izraeli volnou ruku. Washington už jednou podobný návrh rezoluce v RB OSN vetoval jako nevyvážený.
Vicepremiér Izraele Ehud Olmert tlak OSN kategoricky odmítl. "Budeme ve stavbě pokračovat a postaráme se o bezpečnost našich občanů. Nebudeme brát ohled na většinu OSN, která je vůči nám tradičně nepřátelská," řekl.
