Asi 40 tisíc obyvatel syrského města Madája žije dlouhé měsíce v obklíčení stoupenců Hizballáhu, asadovských vojsk a syrské opozice. Po měsících obléhání chybí jídlo a děti jsou podvyživené. Aby místní přežili, jedli cokoliv, co jim přišlo pod ruku - hmyz, listí i kočky (více se dočtete zde). V předchozích dnech do města dorazila první potravinová pomoc (více zde). Místní se tak podle všeho pomalu dostávají z nejhoršího.
Další oběti v syrské MadájiZdravotníci ze syrského obléhaného města Madája potvrdili smrt dalších pěti lidí. Všichni zemřeli na následky podvýživy poté, co do města dorazil 11. ledna první humanitární konvoj OSN, Mezinárodního výboru Červeného kříže a Červeného půlměsíce a Syrského arabského červeného půlměsíce. „Je to šokující, pacienti stále umírají. Navzdory příjezdu dvou velkých mezinárodních humanitárních konvojů,“ uvedl Brice de le Vingne, ředitel operací Lékařů bez hranic. Zdravotníci také identifikovali osmnáct pacientů, kteří jsou v kritickém stavu a potřebují být okamžitě evakuováni. Zdroj: Lékaři bez hranic |
Pozornost ochránců lidských práv se nyní přesouvá k OSN, jejíž postup je podle aktivistů přinejmenším sporný. Ať už v samotné pomoci na místě, tak při vyhodnocování údajů z terénu, na základě kterých se posléze rozhoduje o přerozdělení materiálu.
Server Foreign Policy přišel s informací, že pracovníci OSN o utrpení v Madáji několik měsíců věděli, ale na místo nevyslali žádnou pomoc. Redaktoři zmíněného serveru vycházejí z materiálů, které kolovaly mezi pracovníky OSN z oddělení Koordinace humanitární pomoci (OCHA). Dokumenty vydané 6. ledna popisují „zoufalé podmínky včetně mnoha případů podvýživy“ a potřebu „urgentní pomoci“, uvádí server Foreign Policy.
Ve zprávě také stojí, že lidé z Madáji informovali pracovníky OSN o asi tisícovce případů podvýživy už v říjnu loňského roku. Zpráva však dostala od vedení OCHA označení interního materiálu, jehož obsah by neměl uniknout na veřejnost.
Oddělení OSN se ale hájí, že se pokoušelo dojednat přerušení obléhání více měst po celé Sýrii. „Vyslání konvojů s humanitární pomocí do všech obléhaných měst a těžko dosažitelných oblastí je základem, prioritou je však celkové ukončení obléhání,“ stojí v prohlášení zveřejněném 15. ledna.
Ochránci lidských práv upozorňují, že OCHA dlouhodobě chybuje také při vyhodnocování, které oblasti lze považovat za obléhané a které za těžko dosažitelné. Obléhání, které civilistům znemožňuje zásobovat konkrétní oblast, lze přitom považovat za válečný zločin. V praxi se to projevilo například u vesnic Fua a Kafrajá, kde na podvýživu nezemřel žádný člověk, ale přesto byly označeny za obléhaná města. Madája oproti tomu figurovala v dokumentech OCHA pouze jako těžko dosažitelná oblast.
Nepřesná statistika a tlak Rady bezpečnosti
Kritika se stále častěji snáší také na nepřesnou statistiku, se kterou OCHA pracuje. Podle údajů OCHA se obléhání syrských měst dotýká asi 400 tisíc lidí. Organizace Syrian American Medical Society přitom odhaduje, že 608 tisíc lidí žije na území obléhaném pouze vládními vojsky. Podle lokálních zdrojů následkem obléhaní trpí dokonce více než milion Syřanů.
Kvůli situaci v Sýrii se 14. ledna mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN. Jihokorejská diplomatka Kjung Wa-kang uvedla, že „neexistuje důvod, vysvětlení ani omluva pro to, aby se bránilo záchraně lidí, kteří to potřebují“.
Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany syrského konfliktu, aby se zasadily o zajištění humanitární pomoci pro obléhaná a hladovějící města. Ministerstvo prý spolupracuje se syrskou vládou a snaží se ji přimět ke spolupráci s OSN.
Ruské letouny již dovezly 22 tun pomoci do oblasti kolem východosyrského města Dajr az-Zaur. Podle Syrské organizace pro ochranu lidských práva (SOHR), která situaci v zemi sleduje z Londýna, ruský nákladní letoun doprovázený vojenskými stroji shodil pomoc v několika oblastech kontrolovaných vládou.
