Mohutná urbanizace nejvíc zasáhne rozvojové země. OSN je varuje, že pokud se dostatečně nepřipraví, budou čelit chudobě, omezeným možnostem pro mladé lidi a náboženskému extremismu.
Jestliže v příštím roce bude žít ve městech něco přes 3,3 miliardy obyvatel z celkové světové populace 6,6 miliardy lidí, do roku 2030 už to bude kolem 4,9 miliardy lidí z osmi miliard osob žijících na naší planetě, odhaduje dokument.
Týká se to hlavně Afriky a Asie, kde se počet městského obyvatelstva zhruba za dvě desetiletí zdvojnásobí z nynější 1,36 miliardy na 2,64 miliardy. O poznání pomalejší bude tento vývoj v Latinské Americe, v rozvinutých zemích lze očekávat "relativně mírný" nárůst městské populace.
"V roce 2008 bude polovina světového obyvatelstva soustředěna do městských aglomerací a my na to nejsme naprosto připraveni," zdůraznila Obaidová.
Chudí jsou přínos
Zpráva naznačuje rychlost a míru, s níž bude vzrůstat počet městského obyvatelstva, a nabádá k vytyčení politických iniciativ, jež by se touto problematikou zabývaly.
Podle UNFPA mají současné politické linie za cíl držet chudou část obyvatelstva mimo města. Taková politika má za následek "pouze zhoršení chudoby a degradaci životního prostředí", argumentuje UNFPA.
"Města vidí v chudých lidech přítěž. Mělo by se na ně ale nahlížet jako na přínos," tvrdí Obaidová. Podle ní investice do chudých, pokud jde o bydlení, vzdělávání a podobně, znamená získat dobrou ekonomickou sílu, která může pracovat a vytvářet další hospodářský růst vycházející z měst.
Zpráva rovněž konstatuje, že početní růst městské populace je založen na kontrole míry porodnosti, nikoli na migraci z venkovských oblastí.
Dokument má za to, že politika plánovaného rodičovství bude výrazně účinnější při zpomaleném růstu městského obyvatelstva, a to včetně komplexních zdravotních služeb a sexuální výchovy.
"Nárůst městského obyvatelstva povzbuzuje nízkou míru porodnosti, protože lidé žijící ve městech mají přístup k informacím i ke službám a mohou tedy lépe plánovat své rodiny," řekla Obaidová. Připomněla, že "v podmínkách městské ekonomiky chtějí ženy méně dětí, ale s lepší kvalitou života a s většími možnostmi vzdělání".
Menší města místo megapolí
Zpráva také předvídá, že převážnou část nárůstu městské populace absorbují v budoucnu malá města, nikoli metropole. "Zaměřujeme se na supervelkoměsta, ačkoli údaje nám naznačují, že většina migrace bude směřovat do menších měst s půl milionem obyvatel či o něco víc," upozornila Obaidová.
Zpráva připomíná, že menší města mohou mnohem pružněji expandovat ze svých hranic a také přizpůsobit svoji politiku novým požadavkům, na druhé straně ale mají k dispozici menší zdroje než velkoměsta. Upozorňuje rovněž na nebezpečí, že pokud se menší města nedokážou vyrovnat s potřebami migrujícího obyvatelstva, budou vystavena sociálnímu neklidu, a to včetně náboženského extremismu.
"Extremismus je často reakcí na rychlé a náhlé změny či na pocit vyloučení ze společnosti nebo na nespravedlnost a města se mohou stát jeho základnou, pokud nebudou dobře vedena," upozorňuje Obaidová. Za životně důležitou složku, pokud jde o to vyrovnat se s takovými problémy, jako je násilí a chudoba, považuje nezbytnost zapojit mladé lidi do rozhodovacího procesu i do politického života rostoucích měst. "Mladí lidé se snaží totiž nalézt jinou cestu k lepšímu životu," řekla.
Zpráva UNFPA nabádá, že první věcí, jak se vyrovnat v rozvojových zemích s explozí městského obyvatelstva, je umožnit tamějším ženám, aby se vyhnuly nechtěnému těhotenství. Důležité je také podpořit rovnost pohlaví, poskytnout děvčatům přístup ke vzdělání a dát jim antikoncepční prostředky.
Druhou nedílnou součástí řešení tohoto problému je poskytnout chudým lidem jisté bydlení s legální adresou a především zapojit je do hospodářského života města.
