"Zařadili jsme Írán to malé kategorie zemí pod našimi sankcemi," prohlásil velvyslanec USA Alejandro Wolff. Volba skončila jednoznačně 15:0.
Ruský velvyslanec při OSA Vitalij Čurkin, kterému se podařilo z rezoluce odstranit několik pro jeho zemi nepřijatelných pasáží, dodal, že usnesení nepočítá s jakýmkoli použitím síly.
Rusko buduje pro Teherán tzv. lehkovodní reaktor pro elektrárnu v Búšehru za 800 milionů dolarů. Tato dodávka byla ze sankcí vyjmuta a může se uskutečnit.
"Je to vážná zpráva pro Írán, aby se víc otevřel a spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii," prohlásil k dokumentu Čurkin.
"Rozhodnutí Rady bezpečnosti je nelegální zásah mimo rámec práva," reagoval na usnesení mluvčí íránského ministerstva obrany.
Rezoluce zakazuje obohacování uranu pro elektrárny i pro vojenské projekty, z nichž by mohl Írán získat jadernou bombu. Sankce se vztahují na obchod s citlivým materiálem a balistickými raketami.
Teherán už v týdnu ohlásil, že ho od jaderného programu sankce neodradí a že nemíní na svých postupech nic měnit. Stále tvrdí, že atomový výzkum slouží pouze pro mírové účely.
Konzervativní íránský list Kejhán v sobotu napsal, že by země měla odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), jestliže Rada bezpečnosti OSN sankce přijme.
Zároveň předseda parlamentu Gholámalí Hadad Ádil pohrozil, že v případě sankcí Írán omezí spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která podléhá OSN.
