"Jestli chtějí, aby se jim věřilo, ať všechno ukáží," řekl Hans Blix. Dosavadní prohlášení ovšem podle něj ponechávají otevřenou otázku, zda Irák vlastní zbraně hromadného ničení.
Bagdád zvažuje, co vše zahrnout do zprávy o vlastnictví chemických, biologických a jaderných zbraní. Zatím však nepožádal o odklad termínu, který přikazuje předložení zprávy Radě bezpečnosti OSN do 8.prosince.
"Iráčané vzali na vědomí záměr inspektorů vstoupit do prezidentských paláců, ale poznamenali, že kontrola prezidentských paláců není totéž co továrny," řekl Blix na uzavřeném zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Podle pozorovatelů ovšem podobná poznámka zavání náznakem obstrukcí, se kterými se setkávali inspektoři do roku 1998, kdy je Irák ze země vypověděl.
Připravy probíhají v tichosti
Inspektoři OSN se na začátek práce připravují v tichosti. Ze strany Iráčanů očekávají maximální vstřícnost a otevřenost, co se týká připravované deklaraci pro OSN o svém zbrojním arzenálu.
První inspekční tým o sedmnácti lidech doprovázený čtyřicítkou techniků se přesunul ze svého hotelu v centru metropole do hotelu Canal, kde sídlí agentury OSN. - více v článku Cíle inspekcí v Iráku halí tajemství
"Experti byli převezeni v terénních vozidlech bez zvláštního iráckého doprovodu. U vchodu do Canalu stáli jen čtyři policisté," uvedla agentura AFP.
Irácká média o inspektorech mlčí
Oficiální irácký tisk o příjezdu zbrojních inspektorů OSN do Bagdádu zcela mlčí. O jejich návratu po čtyřech letech se nezmínil žádný ze sedmi nejčtenějších deníku v zemi. Zpočátku nereagovaly ani státní televize, rozhlas a agentura INA.
Hlavní novinové titulky zdůrazňují, že pokračují americké a britské letecké mise nad jižním a severním Irákem. Svět je s Irákem solidární, tvrdí také tisk. Hovoří přitom o hrdinství, s nímž čelí vojáci prezidenta Saddáma Husajna zlověstným spojeneckým letadlům.
Rezoluce k Iráku, kterou jednomyslně schválila Rada bezpečnosti OSN 8. listopadu, zpřísnila podmínky inspekcí a pohrozila Bagdádu "vážnými následky", pokud se rezoluci bezpodmínečně nepodřídí. Bagdád slíbil, že požadavky OSN splní.
USA: výhrady k programu potraviny za ropu
Rada bezpečnosti OSN prodloužila irácký program výměny ropy za humanitární dovoz jen o devět dní. Obvykle prodlužovala program o šest měsíců. Stejnou prodlužovací lhůtu navrhovala nyní i britská rezoluce. Ovšem USA požadovaly zkrácení doby, ve které se provádí revize seznamu zboží povoleného k vývozu.
Washington se obává, že na seznamu jsou položky, například léky, které lze použít jako ochranu před účinky chemických a biologických zbraní. Jde mimo jiné o americký lék proti antraxu, neboli sněti slezinné, Cipro a atropin, který Irák ve velkém nakupoval nedávno v Turecku. - více v článku USA hrozí Iráku kvůli atropinu
S návrhem na zkrácení prověřovací doby Washington neuspěl, a proto odmítal schválit i prodloužení programu. V jeho rámci může Irák za vyváženou ropu nakoupit humanitární prostředky. Seznam položek podléhá schválení zvláštnímu výboru OSN.
Norský velvyslanec při OSN Ole Peter Kolby, který předsedá sankčnímu výboru OSN, vyjádřil překvapení, že spor se dostal na jednací program tak krátce před vypršením posledního prodloužení.
 Šéf mezinárodních inspektorů Hans Blix předložil Radě bezpečnosti OSN první zprávu o postupu prací v Iráku. (26. listopadu 2002) |
