Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OSN schválila tvrdé sankce vůči Íránu, míří proti podezřelým firmám a vojsku

  17:33aktualizováno  19:54
Rada bezpečnosti OSN schválila už počtvrté rezoluci, která zavádí dosud nejtvrdší sankce proti Íránu. Cílem opatření je zastavit kontroverzní jaderný program země, který zřejmě směřuje k výrobě jaderné bomby. Nové sankce mají omezit íránské vojenské, finanční a dopravní aktivity.

Hlasování Rady bezpečností OSN (9. června 2010) | foto: AP

Pro zpřísnění sankcí vůči Teheránu zvedlo ruku 12 členů Rady bezpečnosti včetně stálých členů s právem veta, mezi které patří Rusko, Čína, Velká Británie, USA a Francie. Rezoluci naopak nepodpořilo Turecko a Brazílie. Libanon se zdržel hlasování.

SANKCE PROTI ÍRÁNU

- Všechny státy by se měly vyvarovat dodávek bojových tanků, obrněných vozidel, útočných helikoptér nebo raketových systémů.
- Írán má zakázané všechny aktivity s balistickými střelami a nukleárními zbraněmi.
- Všechny státy by měly zamezit vstupu lidí zapsaných na černých listinách firem, které íránu pomáhají s jaderným programem.
- Všechny státy jsou povinné kontrolovat dodávky z Íránu, pokud mají podezření, že obsahují zakázané zboží.
- Státy se musí vyvarovat poskytování finančních služeb Íránu, pokud souvisí s nukleárními aktivitami.
- Státy by měly zakázat otevírání poboček íránských bank nebo zakládání jejich dceřiných společností.

Nové sankce - už čtvrté od roku 2006 - vyzývají k tvrdším krokům s cílem omezit íránské vojenské, finanční a dopravní aktivity. Rozšiřují okruh společností, které pracují s jadernými materiály a mají vazby na íránské revoluční gardy.

Rusko a Čína prosadily mírnější sankce

Desetistránkový dokument, na kterém státy pracovaly pět měsíců, zpřísňuje zbrojní embargo a vyzývá členské státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, která přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.

Sankce měly být původně ještě tvrdší, ale zmírnění prosadili při včerejším jednání Rusko a Čína. Nakonec se tak opatření vůbec nedotýkají vývozu ropy, jak státy původně navrhovaly.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nové sankce už včera označila za nejvýznamnější, jakým kdy Teherán čelil. "Nyní by si Írán měl zvolit moudřejší cestu," řekla po hlasování americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová.

Írán přestane vyjednávat o jádru, varoval Ahmadínežád

Írán se snažil zpřísnění sankcí odvrátit už minulý měsíc, když s Tureckem a Brazílií podepsal dohodu, podle které měl Teherán vyvézt část mírně obohaceného uranu do Turecka a výměnou dostat palivo pro výzkumný reaktor.

Americká zástupkyně v Radě bezpečností OSN Susan Riceová (9. června 2010)

Americká zástupkyně v Radě bezpečností OSN Susan Riceová (9. června 2010)

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád včera varoval, že po přijetí sankcí v OSN dohoda z Teheránu padá a Írán o svém jaderném programu úplně přestane vyjednávat. "Tyto rezoluce nemají žádnou hodnotu... Jsou jako použitý kapesník, který by měl skončit v odpadkovém koši," řekl dnes v reakci na zavedení sankcí íránský prezident.

JAK ÍRÁN OBCHÁZÍ SANKCE

Lodě používá nastrčené firmy a cizí vlajky

Mluvčí íránské diplomacie po hlasování prohlásil, že nové sankce jen dále zkomplikují situaci. Velvyslanec Íránu při OSN potvrdil, že Teherán bude v obohacování uranu pokračovat.

Teherán tvrdí, že je jeho jaderný program mírový a slouží vědeckým účelům. Západ se ale obává, že Teherán směřuje k sestrojení nukleární zbraně.

Dosavadní sankce OSN proti Íránu

23. prosince 2006 Zákaz dodávat Íránu materiály či technologie použitelné při procesu obohacování uranu, zpracovávání vyhořelého paliva a budování těžkovodních reaktorů, stejně jako součástí systémů balistických střel. Rezoluce se nevztahovala na lehkovodní reaktor, který buduje Írán s pomocí Ruska v Búšehru.

Schválení sankcí vůči Íránu předcházela tvrdá vyjednávání mezi členy Rady bezpečnosti OSN (9. června 2010)24. března 2007 Zákaz íránského vývozu konvenčních zbraní a zákaz nákupu íránských zbraní dalšími zeměmi.

3. března 2008 Zpřísnění režimu ekonomických a obchodních sankcí z předchozích rezolucí. Zákaz cestování pro pět osob, jež se podílely na obohacování uranu v Íránu. Vůbec poprvé rezoluce obsahovala i zákaz obchodu s Íránem se zbožím určeným nejen k vojenským, ale i k civilním účelům. Sankce zmrazily zahraniční fondy a finanční aktiva dohromady 35 organizacím a 40 osobám, které jsou spojeny s íránským jaderným či raketovým programem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.