OSN: Oteplování Země se dramaticky zrychluje

Dosud nejreprezentativnější studie OSN, shrnující závěry více než stovky světově uznávaných vědců, jednoznačně uvádí: Země se otepluje dramatičtěji a silněji, než se čekalo. A viníkem tohoto procesu je člověk. Materiál s tímto sdělením, obsahující velké množství dat týkajících se celosvětových teplot, i vyjádření a důkazy o následcích klimatických změn včera představitelé světové organizace předložili na Mezinárodním grémiu pro klimatické změny (IPCC), které zasedá v Šanghaji.

Vědci očekávají v následujících letech rychlé, a jak zpráva doslova uvádí, "potenciálně katastrofické globální oteplování" o 1,4 až 5,6 stupňů v průběhu dalšího sta let. Až dosud se počítalo se zvýšením celosvětové teploty maximálně o 3,5 stupně. Základem zprávy jsou údaje získané v rámci Programu OSN pro ochranu životního prostředí (UNEP) a Světové meteorologické organizace.

Planeta se otepluje, a to vinou člověka. Dokazuje to více než tisícistránkový dokument OSN, zpracovaný 123 předními odborníky na otázky klimatu a podpořený dalšími 516 vědci. Materiál vznikal tři roky a byl včera předložen sto padesáti účastníkům mezinárodní mezivládní konference o klimatu v Šanghaji.

"Tato zpráva by měla v každém hlavním městě a v každé obci rozeznít zvony na poplach," tvrdí ředitel UNEP Klaus Töpfer, někdejší německý ministr životního prostředí.

"Měli bychom začít s čistými technologiemi výroby energie," doporučuje Töpfer, který současně varoval, že by si obyvatelé zejména přímořských oblastí měli začít pomalu zvykat na vyšší hladinu světových moří. Do roku 2100 by podle odhadu celosvětově mohla stoupnout o 88 centimetrů.

Nová varování, jež podle představitelů OSN už jen stěží lze odmítat poukazem na neprokázané změny či vysvětlením, že jde o přirozený a člověkem nijak neovlivněný přírodní proces, přišla jen dva měsíce poté, co v nizozemském Haagu skončila bez úspěchu konference o klimatu. Na ní se měly vlády zemí světa shodnout na snížení výroby skleníkových plynů, které mají na oteplování největší podíl.

"Existují nové a lepší důkazy, že největší díl oteplování, jež bylo pozorováno v posledních padesáti letech, lze přičíst na vrub lidským aktivitám," uvádí zpráva. Devadesátá léta byla pravděpodobně nejteplejším desetiletím od doby, kdy se měří teploty, a rok 1988 nejteplejším rokem od začátku zaznamenávání průměrných ročních teplot, což bylo v roce 1861. Může ho ovšem ještě předstihnout loňský rok - zatím nejsou vyhodnoceny všechny údaje.

Vědci rovněž tvrdí, že celosvětová sněhová pokrývka se od konce šedesátých let zmenšila o deset procent. Například ve Švýcarsku zveřejnily úřady v říjnu studii, podle níž bude tento trend pokračovat - za dalších padesát let se hranice tzv. jistého sněhu posune o tři sta metrů, do výšky 1500 metrů, čímž z dnešních 195 lyžařských středisek jich v zemi zbude jen 144.

Každoroční doba, kdy led pokrývá řeky, potoky a jezera se za sto let zmenšila o dva týdny. Nejrůznější studie naznačují, že ledový krunýř v arktických oblastech ztratil 40 procent svého objemu.

Hledání stop po klimatických změnách zahrnuje například také analýzy letokruhů, ledových jader, korálů a nové porovnávání historických záznamů. Představitelé OSN vyzvali účastníky konference v Šanghaji, aby zvýšili výdaje také na výzkum příčin a následků globálního oteplování.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video