Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OSN odstartovala jednání o budoucnosti světového klimatu

  18:30aktualizováno  20:46
V jihoafrickém Durbanu v pondělí začala 17. konference OSN o změnách klimatu. Hlavním tématem je budoucnost Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Většina expertů je ke schůzce skeptická, protože největší znečišťovatelé se dosud k žádné dohodě nepřipojili.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun | foto: AP

Kjótský protokol z roku 1997 zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou třeba Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.

EU společně s menšími státy bezprostředně ohroženými klimatickými změnami usilují o to, aby nová globální dohoda o omezování skleníkových plynů, které podle vědců přispívají ke zvyšování hladiny moří, ničivým bouřím a záplavám či suchům, byla hotová do roku 2015. Bohaté státy jako USA a Japonsko a rozvíjející se země jako Čína, Indie a Brazílie ovšem nechtějí začít jednat o smlouvě dřív než v roce 2015. Její uzavření chtějí pozdržet nejméně do roku 2020.

Večer před zasedáním bouře poničila střechu jednací budovy

Malé ostrovní státy, jimž v důsledku oteplování planety a s tím spojeného stoupání hladiny oceánu hrozí zatopení, v pondělí krátce před zahájením konference zdůraznily "naléhavost dohody o klimatu" a konstatovaly, že snaha největších znečišťovatelů ovzduší zbrzdit tempo rozhovorů představuje "zradu na nejzranitelnějších národech, které čelí klimatickým změnám".

Hned v předvečer začátku dvanáctidenního zasedání se přístavním městem přehnala prudká bouře, která si vyžádala nejméně pět lidských životů, způsobila záplavy a poškodila střechu rozsáhlé budovy, kde se jednání soustřeďují.

Vědci upozorňují, že podobné výkyvy počasí budou kvůli globálnímu oteplování častější, i když jednotlivé případy nelze připsat přímo na vrub klimatickým změnám.

Hledání nástupce Kjóta je bezvýsledné

Klimatická konference v dánské metropoli Kodani z roku 2009 a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončily nezdarem, když se jejich účastníkům nepodařilo uzavřít závaznou dohodu, která by nahradila Kjótský protokol.

Právně nezávazná dohoda z Kodaně požaduje, aby růst teploty na planetě nepřekročil dva stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou. Nestanovuje ale konkrétní závazky jednotlivých států nutné k dosažení tohoto cíle.

Největší znečišťovatelé Spojené státy a Čína se doposud k žádné ekologické dohodě nepřipojily a podle expertů nejsou velké šance, že by tak učinily právě v Durbanu.

Nové závazky zvažují pouze Evropská unie, která je zodpovědná za 11 procent celosvětových emisí, a s ní Nový Zéland, Austrálie, Norsko a Švýcarsko, napsala agentura Reuters. Další bohaté či rychle se rozvíjející státy zatím většinou jen slíbily efektivnější využívání energie.

Samotný kjótský protokol planetu nezachrání

"Durbanská konference míří do slepé uličky, to nelze ignorovat. Zůstává jen málo možností, pokud se zásadně nezmění postoj hlavních znečišťovatelů," citovala agentura AFP nejmenovaného účastníka jednání. Bohaté státy - USA, Kanada a Japonsko - a rozvíjející se ekonomiky jako Indie a Čína mají 'překvapivě shodný pohled na věc', dodal zmíněný zdroj.

Hlavní vyjednavač EU Artur Runge-Metzger v rozhovoru se serverem euractiv.com vyjádřil naději, že dosažení dohody je v Durbanu možné. Novinářům v JAR ale řekl, že "samotné Kjóto nemůže zachránit planetu".

"Státy se od Kjótského protokolu odvracejí," prohlásil podle Reuters zřejmě v reakci na to, že Kanadská televize CTV informovala, že Ottawa 23. prosince oznámí odstoupení od Kjótského protokolu. Kanadský ministr životního prostředí Peter Kent v pondělí prohlásil, že kjótský protokol je minulostí, zprávu o odstoupení Ottawy ale nepotvrdil ani neodmítl. Agentura Reuters poznamenala, že ačkoli Japonsko či Rusko sdílí stejný názor jako Kanada, žádná země od dohody zatím neodstoupila.

Kanada podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody o omezení celosvětových emisí skleníkových plynů, která by ale zahrnovala všechny státy včetně Indie a Číny.

Účastnické země by se v Durbanu nicméně mohly shodnout alespoň na pravidlech fungování takzvaného zeleného fondu pro rozvojové státy, jehož plán byl nastíněn na konferenci v Cancúnu. S pomocí tohoto fondu by se rozvojové země měly vypořádávat s důsledky globálního oteplování.

Financování slíbily zajistit vyspělé státy; do roku 2020 má každoroční příspěvek dosáhnout 100 miliard dolarů.

Rozhovory v Durbanu vyvrcholí v posledních dnech konference, kdy do Jihoafrické republiky přijedou ministři životního prostředí členských zemí. Schůzka oficiálně končí 9. prosince. Jednání se účastní kolem 12 tisíc delegátů ze 183 zemí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.