Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace svou zprávu vydal v pátek. Vytýká v ní Česku i nadměrně dlouhé držení žadatelů o azyl v nevyhovujících podmínkách.
Výbor vyjádřil znepokojení nad výrazným zvýšením počtu takzvaných sociálně vyloučených lokalit s převážně romskou populací. Jejich počet prý vzrostl ze 330 lokalit s 60 až 80 tisíci obyvateli v roce 2005 na 606 lokalit s 95 až 115 tisíci obyvateli v roce 2014. Tyto lokality se přitom před deseti lety nacházely ve 167 obcích, loni už byly ve 297 obcích.
Život ve vyloučených lokalitách má přitom negativní dopady na zaměstnanost Romů, kvalitu bydlení, zdravotní péči a další veřejné služby i na vzdělávání, upozorňuje zpráva. Výbor proto české vládě doporučuje mimo jiné postihovat obce, které diskriminují nebo segregují Romy.
Znepokojen je výbor OSN také nepoměrně vysokou mírou nezaměstnanosti mezi Romy, zvláště pak romskými ženami a mladými lidmi. Proto doporučuje kromě jiného podporu zaměstnávání Romů ve veřejném i soukromém sektoru.
Sociolog: Systém produkuje nerovnosti. Školka se krátkodobě nevyplatí |
Dalším problémem je podle výboru odloučenost romských dětí ve školství. „Romské děti jsou nadále oddělovány v běžném vzdělávacím systému, přičemž mnoho z nich končí v čistě romských nebo téměř romských školách kvůli hluboce zakořeněným negativním předsudkům vůči nim a neochotě školských úřadů a neromských rodičů dávat své děti do škol s romskými dětmi,“ konstatuje výbor ve své zprávě.
Výbor proto doporučuje, aby český stát podnikl všechna nezbytná opatření k tomu, aby romské děti zůstávaly s ostatními žáky v běžných školách. Stát má také čelit negativnímu vnímání romských dětí mezi učiteli, školskými úřady a také mezi neromskými dětmi a jejich rodiči.
Sílí projevy nesnášenlivosti k uprchlíkům, vytýká výbor OSN
Druhá nejrozsáhlejší část výtek výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace se týká obecně sílících projevů nesnášenlivosti vůči cizincům v České republice a zacházení úřadů s žadateli o azyl.
Zpráva upozorňuje na „šíření předsudků a stereotypů panujících vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl, zvláště mezi mladými lidmi, a také na napadání těch, kteří práva cizinců brání. Znepokojena je OSN šířením islamofobie prostřednictvím skupin jako je Islám v České republice nechceme!, kterou prý otevřeně podporují někteří politici.
Také média v Česku prý „nadměrně zdůrazňují etnický původ a národnost nečeských občanů ve zpravodajství o trestných činech“.
Výbor dále vyjádřil znepokojení nad tím, že žadatelé o azyl, včetně nezletilců, bývají zadržováni příliš dlouho, a to ve špatných životních podmínkách. Stát kromě toho údajně vydává příkazy k vyhoštění imigrantů bez platných dokladů ještě předtím, než zaregistrují jejich žádosti o azyl.
Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita
|
Výbor naopak vítá, že Česká republika v poslední době přijala některé postupy a plány na odstranění diskriminace, jako jsou strategie integrace Romů do roku 2020 nebo strategie migrační politiky.
Českou republiku však výbor pranýřuje za údajný nedostatek spolehlivých socioekonomických dat týkajících se etnických menšin a cizinců a také za malé kompetence veřejného ochránce práv.
Zasedání výboru v Ženevě se 11. a 12. srpna zúčastnila ředitelka Odboru lidských práv a ochrany menšin Andrea Baršová a dalších osm zástupců České republiky. Předložili zprávu o tom, jak si Česko vedlo v odstraňování všech forem rasové diskriminace. Taková zpráva se podle informací na vládním webu předkládá výboru OSN každé dva roky.
Kromě Baršové se setkání zúčastnili i člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Machačka, vedoucí oddělení Rady vlády pro romské menšiny a sekretariátu pro národnostní menšiny Martin Martínek a zástupci ministerstva školství, ministerstva spravedlnosti, ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví.
Odpůrci islámu se sešli na pražském Palackého náměstí na konci června:
30. června 2015 |
