Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman je stejný populista jako Wilders, Le Penová či Trump, zní z OSN

  9:29aktualizováno  10:52
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaída Husajn prohlásil, že politici sázející na populistickou kartu si ničím nezadají s Islámským státem. Mezi tyto politiky zařadil mimo jiné Geerta Wilderse, Donalda Trumpa, Marine Le Penovou či Miloše Zemana.

Lídr nizozemské krajní pravice Geert Wilders před pár dny zveřejnil manifest, podle kterého chce jeho strana bojovat s islámem. Plánuje uzavření mešit či zákaz koránu. Právě na tento manifest ve svém projevu reagoval Husajn.

Wilders vyhlásil válku islámu. Chce zakázat Korán a zavřít mešity

„Nebudu tady opakovat jeho slova, existuje ale mnoho lidí, kteří budou. Jeho strana si podle očekávání v březnových volbách povede dobře,“ prohlásil Husajn.

„Wilders sdílí mnohé s Trumpem, Orbánem, Zemanem, Hoferem, Ficem, Le Penovou, Faragem a má toho mnoho společného také s Islámským státem,“ míní komisař OSN. Všichni se podle Husajna snaží zavést staré pořádky, které však v současném světě nemají místo.

„Nepleťte si, samozřejmě nedávám rovnítko mezi akce nacionalistických demagogů a těmi z Islámského státu... Ale ve způsobu komunikace (...) využívá propaganda islamistů podobnou taktiku jako populisté,“ zdůraznil.

Polopravdy a zjednodušování

Populisté podle Husajna mluví v polopravdách a zjednodušují. „Jejich recept je jednoduchý. Zajistěte, aby se už tak nervózní lidé cítili hrozně. Pak s nimi začněte sympatizovat. Nabídněte jim jako řešení to, o čem sní a co je bezprávím pro ostatní,“ popsal praktiky populistických politiků. Opakováním se pak podle Husajna v lidech zoufalství změní v nenávist.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn

„Rasové a náboženské předsudky roztáčené Wildersem se staly v mnoha zemích národní normou. Máme zprávy o rostoucí diskriminaci na pracovištích. Děti jsou terčem urážek za svůj etnický původ. Říkají jim, že nejsou opravdoví Francouzi, Britové či Maďaři. Celé komunity jsou podezřívány z toho, že se paktují s teroristy,“ upozornil Husajn (celý projev v angličtině najdete zde) .

Na výroky komisaře OSN v úterý ráno na Twitteru reagoval mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček. „Pan prezident bude dál bránit ČR před nebezpečím terorismu, se kterým je migrace spojena. Žádný komisař nebude naší zemi diktovat,“ napsal Ovčáček.

06.září 2016 v 09:46, příspěvek archivován: 06.září 2016 v 09:55

Ano, pan prezident bude dál bránit ČR před nebezpečím terorismu, se kterým je migrace spojena. Žádný komisař nebude naší zemi diktovat.

Husajn, který je členem jordánského královského rodu, v minulosti kandidoval na funkci generálního tajemníka; vysokým komisařem je od roku 2014. Během své diplomatické kariéry byl dvakrát jordánským velvyslancem při OSN, zastával i post velvyslance ve Spojených státech. Je důrazným kritikem sexuálního násilí a silným zastáncem Mezinárodního trestního soudu, v jehož pravomoci je stíhat osoby zodpovědné za válečné zločiny a genocidu.

Vzestup pravicových stran a odpor k uprchlíkům

Fotogalerie

Na protiuprchlické vlně se v posledních měsících veze zejména evropská krajní pravice. Ve Francii se velké popularitě těší Národní Fronta Marine Le Penové. Té některé průzkumy věští dokonce postup do druhého kola prezidentských voleb, které se ve Francii konají v příštím roce.

Na Slovensku se proti současné společné migrační politice EU postavil premiér Robert Fico. V posledních volbách výrazně posílil představitel krajní pravice Marian Kotleba a jeho Lidová strana Naše Slovensko. V parlamentních volbách získala osm procent hlasů.

Uprchlická krize podle pozorovatelů posílila pozici maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, jinak často kritizovaného za příliš autoritativní vedení země. Politiky Evropské unie Orbán notně rozzlobil stavbou plotu na maďarsko-srbské hranici kvůli přívalu migrantů. V zemi stoupá i podpora hnutí Jobbik, v němž panují otevřeně protiromské a antisemitské názory (více o vzestupu pravice v Evropě zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.