Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Osmisettunový zvon plynojemu v Ostravě „vyrostl“ za pár dní o 13 metrů

  19:31aktualizováno  19:31
Osm set tun těžký a roky na nejnižší úrovni zapadlý zvon ostravského plynojemu, ve kterém vznikne multifunkční centrum s kongresovým sálem a galerií, opět stojí ve svém nejvyšším bodě. Může tak začít přestavba průmyslové památky.

Plynojem v Dolní oblasti Vítkovic. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Zvon dosáhl magické výšky 1492 centimetrů po necelých dvou týdnech zvedání. Architekt Josef Pleskot i představitelé sdružení Dolní oblasti Vítkovic v tom vidí velkou symboliku. Zvon, který kdysi jímal plyn se totiž složitým způsobem podařilo dostat na jeho maximální výšku, a celková výška plynojemu je tak opět přes třicet metrů.

"Sebevědomí Ostravanů vyrostlo na toto symbolické číslo - 1492 centimetrů," usmíval se po dokončení zvedání ředitel zájmového sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela.

Dodal, že výšková úroveň je vztažena k plánovanému náměstí v Dolní oblasti. Naráží přitom na číslo, které připomíná nejvyšší horu Moravy a Slezska či na rok, kdy Kolumbus objevil Ameriku.

Plynojem v Dolní oblasti Vítkovic, jehož roky zapadlý zvon zvedli dělníci o třináct metrů a je tak zpět na svém nejvyšším bodě.

Plynojem v podobě, jakou míval v dobách, kdy fungoval naplno, má totiž symbolizovat oživení. "Vyháníme z Dolní oblasti smutek a trauma, které souvisí s tím, že tu spousta lidí přišla o práci, když Ostrava přestala být pulsujícím ocelářským městem," řekl ČTK architekt Josef Pleskot.

Zvon se zvedl o třináct metrů za jedenáct dní

I když představitelé sdružení před začátkem akce upozorňovali, že samotné vyzdvižení zvonu plynojemu může trvat i měsíc, nakonec se jej o třináct metrů podařilo zvednout za jedenáct dnů.

"Jedná se o složitý technologický proces, který se neobešel bez řešení dílčích problémů zejména v návaznosti na nepřesnosti v historické konstrukci plynojemu. Nicméně problémy se podařilo překonat a vše se stihlo v termínu," dodal Koudela.

A co se teď bude dít dál? V březnu by s největší pravděpodobností měla pokračovat proměna historického plynojemu na multifunkční konferenční a vzdělávací centrum. Hotovo by mělo být v lednu či v únoru roku 2012. Zatímco uvnitř se plynojem naprosto změní, jeho vnější vzhled zůstane v zájmu respektování jeho památkové ochrany zachován.

Vlevo dnešní vzhled plynojemu, vpravo vizualizace vzhledu, který by měl mít po přestavbě.

Současně se má pracovat také na budování prohlídkové trasy na Vysoké peci číslo 1 a proměně dalšího historického unikátu, takzvané šesté energetické ústředny, na interaktivní muzeum. Všechny tři objekty mají představovat jednolitý celek, do kterého bude moci veřejnost nahlédnout už v roce 2013.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.