Včera uplynulo osm let od doby, kdy mezinárodní koalice vedená Američany vstoupila do Afghánistánu. Následovalo rychlé vítězství nad extremisty z hnutí Taliban, byť ne definitivní. Západ nejprve (předčasně) slavil, pak pozapomněl...
Přišlo neradostné probuzení - talibanci dobývají ztracené pozice. Jih země je prakticky pod jejich kontrolou: zde Taliban de facto spravuje rozsáhlá území jako vlastní stát. Sever i hlavní město Kábul, kde vládne prozápadní kabinet, extremisté vytrvale traumatizují útoky.
Ba co více, získávají důvěru těch Afghánců, které zklamala příslovečně zkorumpovaná prozápadní vláda a nedisciplinovaná, místy drancující policie. Stanice Al-Džazíra zveřejnila výňatky z tištěného kodexu Talibanu, který mimo jiné nařizuje vyvarovat se civilních ztrát při teroristických útocích a slušně zacházet se zajatými cizinci.
Obama generálovi: Řekněte to nejprve mně, pak veřejnosti
O srdce Afghánců, potažmo světa se tedy nesnaží bojovat jen spojenci, ale i Taliban, který včera komentoval i výročí invaze. "Neplánujeme ohrozit žádnou zemi světa, ty evropské nevyjímaje. Chceme jen nezávislost a islámský stát," uvedl mluvčí hnutí na serveru www.shahamat.org.
Koho však napadají dennodenně, jsou cizí vojáci. V neděli jich při útoku na hlavní město Kábul zahynulo osm. S nimi zemřeli i dva vojáci afghánské vládní armády. Zmatek, ba nejistota panuje i v USA. Nový prezident, který vyhlásil Afghánistán za prioritu, v posledních dnech nepůsobil jako rozhodný státník.
List Washington Post napsal, že kličkuje a že možná ztrácí chuť pokračovat ve válce, která je mezi Američany nepopulární. Obama však vyloučil možnost rychlého stažení se z Afghánistánu. A v posledních dnech, ba hodinách jeho vláda zahájila konzultace s generály i politiky, jejichž výsledkem má být nová strategie pro Afghánistán. - čtěte Strategie pro Afghánistán nefunguje, stěžuje si šéf vojenských sil
Tu teď nosí v hlavě nový americký velitel v Afghánistánu Stanley McChrystal, kterého si kvůli tomu sám Obama vybral. Vojáci navrhují metodu, která pomohla v Iráku: starat se o bezpečnost Afghánců, získat si jejich srdce. 
K tomu je třeba více vojáků, říká generál McChrystal. A požádal Obamu až o 40 tisíc dalších vojáků, čímž by počet Američanů v zemi převýšil sto tisíc. Učinil tak poněkud nestandardně: o desítky tisíc vojáků si řekl na veřejnosti, nikoli v přítomnosti prezidenta, který prý schůzku s ním odkládal.
Nesouladu mezi oběma americkými vůdci si média všimla a zaznamenala Obamův vzkaz generálovi, podle kterého by návrhy amerického velitele v Afghánistánu měl slyšet nejprve prezident USA.
Obama však nemá nic jistého ani ve vlastní Demokratické straně, jejíž vlivní členové nechtějí vyslat do Afghánistánu další americké vojáky. Opoziční republikáni pak ústy senátora Johna McCaina vyjádřili obavu, že Obama přijme jen "polovičaté řešení" - tedy vyslechne odpůrce války ve své partaji.
S afghánským dobrodružstvím začínají mít problém i Evropané. Britští politici, kteří patří k nejlepším spojencům USA, si včera jistě přečetli výzkum stanice BBC - 56 procent bylo proti angažmá v Afghánistánu.
Další země o stažení vojáků diskutují, Afghánistán se stal tématem volebních klání. Což je podstata demokracie a černý sen vojenských plánovačů. Ostatně, o afghánské misi českých vojáků mají pochyby i zdejší politici.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
