Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po bitvě u Chlumce dychtily tisíce raněných po smrti, šířil se tyfus

  15:28aktualizováno  15:28
Severní Čechy se před dvěma sty lety proměnily v jeden velký lazaret. Když po dvoudenní bitvě u Chlumce konečně utichly zbraně, neslo nad bojištěm úpění tisíců zraněných. Ošetřovatelů však bylo málo a úroveň lékařské péče nevalná.

Převoz raněných z bitvy u Chlumce na dobové pohlednici. | foto: archiv Muzea Ústí nad Labem

"Tisíce zmrzačených dychtily za rozpáleného letního horka, mučeni strašlivými bolestmi a děsivou žízní, po rychlé smrti, aby je od jejich trýzně osvobodila, neboť pomocných rukou bylo příliš málo na tolik hoře a bídy. Mnoho z těch, jejichž stav to umožňoval, se odplazilo pod stromy a keře, aby alespoň unikli slunečnímu záření. Jiní, kteří se pokusili najít útočiště v blízkých lesích a na skrytých místech, zde zemřeli a teprve po letech byly jejich ostatky nalezeny," zrekonstruoval z dobových zpráv děsivou atmosféru bojiště historik Gustav Simon.

Seriál k výročí bitvy u Chlumce

iDNES.cz přinášel vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách. Tímto dílem seriál končí.

Seriál připravoval ústecký historik Martin Krsek.

Všechny články najdete zde.

První pomoc na bojišti se často zúžila jen na přenesení raněných do několika málo zbylých domů v okolí, jež ustály dělostřeleckou kanonádu. Stovky trpících tak našly azyl v chlumeckém pivovaru. Jenže při rabování ho den po bitvě zapálili ruští vojáci. Uvnitř uhořela většina pacientů, mezi nimi i řada vyšších důstojníků.

Transporty raněných mířily do okolních měst, v první vlně zejména do Teplic a Ústí. Ústecký lékař Johann Anton Stolz podle svědectví velitele II. rakouského armádního sboru generála Maxmiliana von Merveldta ošetřil nejméně 1 202 raněných.

"Pomáhal mu pouze ranhojič Stephan Sänger a několik dobrovolníků, mužů i žen, z řad ústeckých měšťanů," doplnila historička ústeckého muzea Jana Hubková.

Brzy se začala šířit epidemie tyfu

S pobytem stovek raněných se také brzy začala šířit epidemie tyfu. V jejím potírání se vyznamenal ústecký lékař Stolz, neboť zlikvidoval včas ohnisko nákazy ve městě. Za to mu císař František I. udělil malou zlatou medaili za civilní zásluhy. Roku 1814 zachraňoval od stejné hrozby Teplice.

Lazarety rostly nejen v severních Čechách, ale i ve středních Čechách, zejména v Praze. I přes péči lékařů velká část vojáků na svá zranění umírala.

Ani mimořádná péče věnovaná vysokým důstojníkům nezaručovala přežití. Tři dny po bitvě zemřel v Teplicích na následky zranění například zajatý francouzský generál baron Heimrodt.

Každé větší město v regionu tak zřídilo hromadný hrob pro oběti chlumecké bitvy. Další tisíce zraněných pak na sever Čech dorazily po bitvě u Lipska z 16. až 19. října.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.