Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě stě let staré bunkry z bitvy u Chlumce jsou v polích vidět dodnes

  15:02aktualizováno  15:02
Napoleonské války zapsaly před 200 lety do reliéfu severočeské krajiny dodnes znatelné stopy. Vyrostly tu totiž desítky objektů polního opevnění, které měly zabránit Francouzům proniknout do nitra Čech. Pomocí letadla jich nedávno archeologové objevili 29. A nešlo o žádné drobné stavbičky. Pojaly i 300 vojáků.

Opevnění z roku 1813 u Budyně nad Ohří | foto: Zdeněk Smrž, archeologický ústav v Mostě

Kdyby spojenci prohráli 29. a 30. srpna 1813 s Napoleonovou armádou bitvu u Chlumce, odehrávaly by se další krvavé boje v Lounech, Budyni a Postoloprtech. Vrchní velitel České armády Karel Schwarzenberg totiž jako správný stratég počítal i s možností porážky a nechal v červenci a srpnu na pravém břehu Ohře mezi Postoloprty a Budyní vybudovat opevněnou linii dlouhou 35 kilometrů.

Seriál k výročí bitvy u Chlumce

iDNES.cz přináší vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách.

Seriál připravuje ústecký historik Martin Krsek.

Ve čtvrtek: Hrdinové bitvy ve vojenských učebnicích

Nechybělo moc, aby svou odolnost musela prokázat v ostrém boji. Výpad protinapoleonské koalice na Drážďany totiž skončil katastrofou a spojenecká vojska ustupovala do Čech. Ústup se jí ale podařilo na poslední chvíli zastavit u Chlumce. Jinak měli Francouzi v plánu obsadit Teplice, zablokovat ustupující Českou armádu v Krušných horách a zaútočit na Prahu.

"V případě ústupu České armády měla být vojska soustředěna na silně opevněném Lounsku a Budyňsku. Tam měli pomocí pevností přehradit cesty směřující do vnitrozemí, poskytnout záchytnou linii a usnadnit protiútok," popsal tehdejší plán lounský historik Antonín Hluštík, který pevnostní linii na Lounsku nazývá českou pastí.

Budování pevnostního systému si vyžádalo nucené nasazení tisíců místních obyvatel. V kronikách obcí Cítoliby a Dobroměřice se uvádí, že mezi Postoloprty a Louny pracovalo na 3 000 lidí, na Budyňsku mělo být přivedeno přes 4 000 "selského lidu" z Mělnicka.

"Polní opevnění byla budována z hlíny, přičemž zemina vykopaná z příkopů či vnitřních ploch sloužila k navršení valů. Dřevo se používalo na masivní rampy pod děla, na palisády před příkopy a na vrcholech valů," popisuje Hluštík.

Valy některých baterií přetrvaly v terénu dlouho

Jak svědčí dobové záznamy, vhodná místa vybírali nejvyšší velitelé. Stavební práce pak řídili specializovaní vojenští inženýři, v Lounech třeba major Franz Duhamel de Querlonde, syn slavného stavitele pevnosti Josefov a autor pozdějšího rakouského pomníku na bitevním poli u Chlumce. Větší pevnost pojala i sedm děl a posádku 300 pěšáků.

Po vítězství spojenců v bitvě u Lipska v říjnu 1813 bylo zřejmé, že pevnosti zůstanou bez využití.

Polygonální reduta u Pístů

Polygonální reduta u Pístů

Čtvercová reduta s půlbastiony u Levous

Čtvercová reduta s půlbastiony u Levous

"Ještě v průběhu roku 1814 opevnění podléhala kontrole pražského pevnostního velitelství. Je téměř jisté, že valy některých baterií přetrvaly v terénu dosti dlouho. Například dělostřelecká baterie v Březnu u Loun je zachycená ještě v mapě stabilního katastru z roku 1892," podotkl Hluštík.

Naprostá většina pevností se ale brzy přeměnila zpět v orná pole. Valy se rozhrnuly a příkopy zasypaly, nezůstala žádná stopa. Tedy zdánlivě. Dokud nezačali archeologové hledat stavby z ptačí perspektivy.

Poloha se shoduje s prvorepublikovým opevněním

"K takovému účelu a v takovém rozsahu jsme tehdy leteckou archeologii použili jako první v Čechách," zdůraznil Zdeněk Smrž z archeologického ústavu v Mostě.

Z letadla se totiž zasypané pevnostní příkopy na polích a loukách rýsují prostřednictvím různých barev rostlin. Tráva v nich roste zelenější a obilí vyšší.

Badatelé tímto způsobem objevili i nejmohutnější a nejsložitější baterii v obci Písty v podobě pětiúhelníkové reduty. A mimo jiné zjistili i zajímavý fakt, že vojenští specialisté z dob napoleonských dobře věděli, kam pevnosti umístit.

V úseku Postoloprty - Křesín se totiž poloha baterií z roku 1813 prakticky shoduje s betonovými řopíky pevnostního systému z let 1935-1938.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.