Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bitvu u Chlumce zvrátila ustřelená ruka ruského generála

  13:36aktualizováno  13:36
Ztratil ruku, ale získal za to slavné vítězství. Takovou drsnou výměnu uskutečnil před 200 lety na chlumeckém bojišti ruský generál Alexandr Ivanovič Osterman Tolstoj. Dobové prameny ho označovaly za hlavního hrdinu bitvy u Chlumce a zachránce Čech před Francouzi.

Ruský generál Osterman byl hlavním velitelem spojeneckých sil první den bitvy u Chlumce. | foto: archiv Muzea Ústí nad Labem

Napoleonské války ještě představovaly dobu, kdy vojevůdci svým vojákům rozdávali rozkazy přímo na bojišti a nikoli z velitelského stanu stojícího mimo dostřel. Ztráty mezi vysokými důstojníky tak byly poměrně značné. U Chlumce padlo hned několik generálů na obou stranách konfliktu.

Seriál k výročí bitvy u Chlumce

iDNES.cz přináší vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách.

Seriál připravuje ústecký historik Martin Krsek.

V neděli: Čechům málem vládl francouzský generál

Ruský generál Osterman byl hlavním velitelem spojeneckých sil první den bitvy u Chlumce. Jeho gardoví vojáci 29. srpna ustupovali s dalšími spojeneckými útvary do Čech po prohrané bitvě u Drážďan. Když ale překonali Krušné hory, dostali rozkaz nepřítele dál nepustit.

Hrozilo totiž obklíčení a zničení neorganizovaně ustupujících spojeneckých armád. Navíc v Teplicích tehdy dlel samotný car i pruský král, takže by se i jejich osoby ocitly v přímém ohrožení.

Gardisté zaujali obranné postavení u Přestanova, bylo jich asi 14 tisíc, a proti nim se řítil francouzský generál Vandamme s více než 40 tisíci muži.

Opakované útoky Francouzů způsobily Rusům obrovské ztráty. Aby proto podpořil morálku v řídnoucích řadách svých vojáků, vyrazil Ostermann před dalším útokem nepřítele k obranným liniím a stoupl si do čela protiútoku. Dělová koule ho však záhy poté zasáhla do levé paže.

Heroický životopis líčí amputaci na bubnu se zpěvem

 "Celý rukáv byl plný horkou krví. Když ho sundali z koně, usmíval se bledými rty, aby nezavdal svým vojákům důvod ke strachu, a řekl: Tím jsem zaplatil za čest vám velet, gardisté. Jsem spokojen." Těmito slovy popisuje dramatický okamžik ruský životopis Ostermanna v knize Hrdinové roku 1812.

Rakouští dějepisci vylíčili situaci méně heroicky: "V bezvědomí klesl z koně. Položili ho a ještě na bitevním poli obvázali. Dali ho na improvizovaná nosítka a dopravili do Teplic," poznamenává ve svých Dějinách bitvy u Chlumce vrchní učitel z Ústecka Gustav Simon.

Po cestě do Teplic míjel smutný průvod pozorovatelnu pruského krále Friedricha Wilhelma III. Ten přispěchal k nosítkům a ptal se doprovodu, jak je na tom generál. V tu chvíli Ostermann otevřel oči, projevil první známky života a zeptal se krále malátným hlasem: "Vy jste jeho výsost? Je můj car, můj velitel, v bezpečí?"

V Teplicích uložili generála v domě Ke zlatému mostu, kde mu lékaři v dalších dnech amputovali ruku. Jiná zpráva mluví o tom, že prodělal dokonce dvě amputace.

Vysvětlení nabízí už citovaný životopis, což je příběh na hranici legendy. Podle něj se první amputace odehrála ještě na bojišti v generálově stanu. Mladý vojenský chirurg jménem Kuklovský odřezal za generálova plného vědomí část rozdrcené paže na vojenském bubnu, který posloužil coby improvizovaný operační stůl.

"Na rozkaz generála musela vedle stanu zpívat plukovní hudba písně, aby nikdo neslyšel jeho sténání a nenarušila se morálka vojska," líčí autorka životopisu Lidia Ivčenková.

Vděčné Češky hrdinovi věnovaly stříbrný pohár

Druhý den, kdy se zdánlivě předem prohraná bitva změnila ve velké vítězství spojenců, tentýž stan naplnili Ostermannovi vojáci ukořistěnými symboly francouzského vojska.

"Ztrátou své ruky jste získal vítězství v bitvě," psal car Alexander I. v blahopřejném dopisu. Vedle ruky ztratil generál i polovinu mužů.

Sto třicet žen a dívek se složilo na stříbrný pohár, který hrdinovi z vděčnosti...

Amputace představovala častý způsob léčby válečných zranění. Předcházelo se tím zánětům ran. I tak ale pacienti často umírali.

Ostermannovi se však dostalo nejlepší péče. Po prvotním zotavení v Teplicích se přesunul do Prahy a stal se miláčkem tamní společnosti. Roku 1814 iniciovalo 16 českých šlechtičen sbírku na stříbrný pohár pro hrdinu. Zapojilo se 130 žen a dívek.

Vzácný dar nesl nápis: "Udatnému Ostermannowi od Čechyň k pamieti na Chlumec dne 17/29 srpna 1813."

Generál se zotavil natolik, že ještě do roku 1826 sloužil v ruské armádě a dožil se 85 let. Pohár je dnes ve sbírkách Státního historického muzea v Moskvě.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.