Francouzský císař měl skutečně ve zvyku dosazovat své krále do cizích zemí. Josef Bonaparte vládl v Neapolsku, Ludvík v Holandsku, Jeroným ve Vestfálsku.
Seriál k výročí bitvy u ChlumceiDNES.cz přináší vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách. Seriál připravuje ústecký historik Martin Krsek. Ve čtvrtek: O Napoleonovi v Petrovicích |
Ve Švédsku pak dodnes sedí na trůnu rod francouzského maršála Jean-Baptiste Bernadotta, který se ještě jako armádní velitel podílel na vítězství v bitvě u Slavkova roku 1805. Porážkou Rakouska si vysloužil šlechtický titul knížete a ten mu pak otevřel cestu na švédský trůn.
Na knížecí titul se asi těšil i Vandamme, když v závěru prvního dne bitvy u Chlumce 29. srpna předčasně slavil své velké vítězství, které cítil na dosah.
"V chlumeckém zámku vypil všechno víno ze sklepů, nenechal žádné ležet lady. Vítězství Francie je tady! Dnes bez obav hoduje, netuše, co zítra mu osud ukuje. Při hodokvasu Vandamme řekl oficírům svým: Doufám, že už zítra vás v Praze jako kníže pohostím!" Tak glosuje dobové události kramářská píseň zaznamenaná ve Skoroticích na Ústecku.
"Tyto pověsti byly z části pravdivé. Napoleon skutečně chtěl vtrhnout do Čech. Vandammovi bylo slíbeno vévodství pražské, hodnost maršála a podle některých i česká koruna," zhodnotil realitu historik Milan Švankmajer.
Francouzům nepomohla ani přesila
Jenže Napoleon i jeho generál přecenili své síly. Pronásledovali spojence ustupující po prohrané bitvě u Drážďan zpět do Čech a hodlali využít aktuální roztříštěnosti jejich armády. Cílem bylo odříznout a zničit spojence, než se stačí zkonsolidovat.
Plán překazily ruské pluky, které se při ústupu postavily poblíž Chlumce na obranu. Francouzi disponovali v první den bitvy více než dvojnásobnou převahou a obránci už bojovali z posledních sil.
Druhého dne čekal Vandamme rychlé vítězství ještě usnadněné slíbenými posilami. Zjistil však, že se mu mezitím v týlu místo vlastních objevili spojenečtí vojáci a on se se svým sborem dostal do obklíčení.
Vandamme skončil na Sibiři
Francouzům zbývalo jediné řešení, probít se a prchnout z Čech zpátky do Saska. Tisícům se to nepodařilo a mezi nimi uvázl i samotný generál Vandamme. Padl u Ždírce kousek za Chlumcem do rukou ruských kozákům a rakouským dragounům. Putoval do Teplic a pak do své vysněné Prahy, ovšem ne jako vítěz, ale jako prominentní zajatec.
"Když vůz s Vandammem odjížděl z Teplic, házeli po něm lidé kameny a bláto. Kozáci museli zajatce před lidem chránit. Podobně v Praze na Karlově mostě na něho lidé volali, že prý už 'dokraloval'," popsal smutný konec královského kandidáta historik Švankmajer.
Vandammova pouť pokračovala do Ruska na Sibiř. Neúspěšný pokus o opanování českého království zaplatilo životem a zdravím na 20 tisíc vojáků z obou stran. Necelý rok poté padlo hlavní město Napoleonovy říše - samotná Paříž.
