Prezident Václav Havel jmenoval na Pražském hradě Jiřího Muchu ústavním

Prezident Václav Havel jmenoval na Pražském hradě Jiřího Muchu ústavním soudcem. (28. ledna 2003) | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Končí poslední ústavní soudce jmenovaný Havlem, soud je téměř paralyzován

  • 33
Z Ústavního soudu odchází soudce Jiří Mucha, kterému 28. ledna končí mandát. Od úterý tak bude rozhodovat jen 12 ústavních soudců místo obvyklých 15. Rozhodování této instituce se přitom prodlužuje a náhradníky za odcházející soudce prezident Klaus už dlouho nenavrhl.

Jiří Mucha je posledním ústavním soudcem, kterého jmenoval prezident Václav Havel. Desetiletý mandát mu začal 28. ledna 2003.

Už loni skončil mandát ústavních soudců Elišky Wagnerové a Františka Duchoně. Prezident Václav Klaus za Wagnerovou neúspěšně navrhl Senátu Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. S další nominací nepřišel, podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška je zjevně nečinný.

A do konce svého funkčního období žádnou iniciativu s navrhováním ústavního soudce Klaus vyvíjet nebude. "Pan prezident nevěří, že by se jeho návrhem Senát vážně zabýval," vysvětlil hradní mluvčí Radim Ochvat v České televizi.

Přitom do konce letošního roku skončí dalších sedm soudců. Pokud počet členů klesne pod 12, přestane ÚS přezkoumávat zákony a vyhlášky. Proto je soud podle Langáška "na samé hranici paralýzy".

Soud je zavalen rekordním počtem stížností

"Absence tří soudců se na činnosti Ústavního soudu již projevuje velmi negativně, byť soud zatím v rámci možností plně funguje. Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále dramaticky roste," uvedl generální sekretář. Zatímco do roku 2010 soud obvykle dostával asi 3 500 podání ročně, v následujícím roce jich byly asi čtyři tisíce a loni téměř pět tisíc.

Zatímco v minulých letech obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců. Na rozhodnutí teď čeká 2 100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti. Na jednoho stávajícího soudce připadá 175 nevyřešených kauz, spočítal Langášek.

Ústavní soud

Stávajícím soudcům tak týdně na stole přistane téměř deset nových podání, kromě toho si museli přerozdělit 120 spisů po odcházejícím Muchovi.

Například soudce Jiří Nykodým po něm převzal sledovaný poslanecký návrh proti části zdravotnické reformy včetně dělení péče na standard a nadstandard. Kritickou situaci se soud snaží zmírnit například tím, že se předseda Pavel Rychetský a místopředseda Pavel Holländer zapojili do práce tříčlenných senátů a dostávají stejné množství stížností jako ostatní soudci.

Stačila by novela a soudci by na svého nástupce čekali

"Již nyní hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, v případě odchodu dalšího soudce pak paralýza činnosti Ústavního soudu," doplnil Langášek. Přitom i v řízení před Ústavním soudem mají účastníci právo na rozhodnutí v přiměřené době. Neodůvodněné průtahy proto mohou vést k tomu, že bude stát lidem vyplácet finanční kompenzace.

Výběr ústavních soudců je úkolem prezidenta, o jehož návrzích pak hlasuje horní komora parlamentu. Rychetský se obrátil dopisem na budoucího prezidenta Miloše Zemana. Pozval ho k návštěvě soudu a požádal, aby řešení kritické situace ústavního soudnictví věnoval mimořádnou pozornost bezprostředně poté, co se ujme výkonu prezidentské funkce. Zeman v médiích opakovaně uvedl, že výběr soudců bude s Rychetským konzultovat. Rychetský sám by přijal nominaci na další období, ovšem avizoval, že ve funkci případně setrvá jen do konce roku 2017.

Rychetský už loni navrhl ústavněprávnímu výboru Poslanecké sněmovny jednoduchou změnu zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudce svou funkci vykonával až do jmenování svého nástupce. Podobně je tomu v řadě jiných zemí, například v Německu. Tím by se dalo předejít dočasnému ochromení Ústavního soudu, které naposledy nastalo v roce 2004.

Tehdy klesl počet soudců na jedenáct a Ústavní soud přestal rozhodovat o takzvaných plenárních věcech, tedy návrzích na změny a rušení zákonů nebo vyhlášek. Řízení obnovil až po doplnění dvanáctého soudce.

Úplnou paralýzu zažil prvorepublikový Ústavní soud v letech 1931 až 1938. Politická reprezentace se tehdy nedokázala dohodnout na jménech nových soudců celých sedm let. Zatím však poslanci žádnou změnu neprovedli.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video