Skupina ozbrojenců, kterou Ortiz vedl, měla na svědomí vraždy, vydírání, nucená vystěhování a únosy. Duchovní jejich aktivity řídil z vesničky San Antonio de Prado. Ta leží nedaleko Medellínu v severozápadní části země. Kolumbijská prokuratura tvrdí, že Ortiz mezi bohoslužbami rozhodoval o tom, koho mají jeho stoupenci zneškodnit.
Válka v KolumbiiOzbrojený konflikt zmítá Kolumbií už od šedesátých let minulého století, patrně od roku 1964. Nedá se hovořit o tom, že by se v ulicích Bogoty bojovalo na barikádách, jde spíše o občasné střety. Od počátku bojů však zemřelo přes 120 tisíc lidí. V posledních letech se objevují náznaky, že by válka mohla skončit. V polovině loňského roku členové Revolučních ozbrojených sil Kolumbie kývli na pozemkovou reformu navrhovanou kolumbijskou vládou (více se dočtete zde). |
Pravicoví radikálové, kteří se kolem kněze shromáždili, patřili k polovojenské organizaci Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC). Tu během občanské války, jež se v zemi táhne už pět desetiletí, zformovali příznivci vládního režimu.
Šlo zejména o bohaté Kolumbijce a členy místních drogových kartelů, kterým poměry v zemi svědčily a koncem 90. let minulého století se proto rozhodli vládu podpořit v boji proti levicovým hnutím Národní osvobozenecká armáda (ELD) a Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
V roce 2003 zahájil tehdejší kolumbijský prezident mírové rozhovory, které měly dlouhý konflikt ukončit. Spojená sebeobrana Kolumbie, která tehdy čítala přes 9 tisíc mužů, posléze odevzdala zbraně. Hlava státu za to velitelům slíbila, že od soudu vyváznou jen s krátkými tresty.
Soud kněze původně očistil, mohl se v klidu schovat
Někteří bojovníci však s dohodou nesouhlasili a považovali ji za podvod. A právě tito nesmiřitelní aktivisté se pod vedením duchovního Ortize opět chopili zbraní. Střílet se nebáli, před oficiálním odzbrojením se totiž převážná většina z nich podle místního serveru El Colombiano hlásila k bloku Cacique Nutibara. Ten má na svědomí stovky lidských životů.
Britský list The Times získal svědectví, podle nějž ozbrojenci svým obětem vysvětlovali důvod únosů poměrně svérázným způsobem. Říkali jim, že jde o "trest za porušení příkazů kněze". Skupina rovněž obchodovala s drogami a zbraněmi.
Óscar Albeiro Ortiz skončil v policejních poutech už v roce 2010. Trestní soud jej však poněkud paradoxně očistil, kněz tak mohl z jednací síně v klidu odejít a od té doby byl na útěku. Vrchní soud v Medellínu předchozí rozhodnutí zvrátil a odsoudil Ortize k devatenácti letům vězení za zločinné spiknutí. Rozsudek si kněz nevyslechl a policie po něm pátrala až do čtvrtka.
