Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cestu, kterou si našla voda z Oroville, je třeba respektovat, míní odborník

  16:35aktualizováno  16:35
Komplexní kolaps přehrady Oroville v Kalifornii kvůli protržení koryta pod hlavním přelivem nehrozí. Myslí si to alespoň předseda Českého přehradního výboru Ladislav Satrapa. V rozhovoru pro iDNES.cz hovořil o tom, zda jsou podobně řešené i české přehrady a proč třeba Orlík vydrží snad jakýkoli nápor vody.

Vodohospodáři museli zastavit hlavní přeliv nádrže Oroville, aby mohli alespoň částečně opravit obří díru, která se pod ním - v takzvaném skluzu - vytvořila. O jak náročnou operaci půjde?
V zásadě se jedná o velkou díru. Myslím si ale, že ji stavaři nebudou zasypávat, ale spíše postaví nový, stupňovitý skluz v místech, kudy si voda našla cestu sama. Pokud se jedná o stabilní cestu, tak to tamní inženýři mohou respektovat, opevnit, co tam vzniklo, a využít kanál, který voda vyhloubila.

Je v tento okamžik rozumné, že vodohospodáři pouští takto poškozeným korytem vodu? Nehrozí další eroze?
Ono jim nic jiného ani nezbývá. Podle mého názoru, pokud přijdou povodně, tak budou vodu pouštět elektrárnou a spodní výpustí. Ale to asi nebude stačit. Z toho důvodu budou muset pustit vodu i do toho kanálu u skluzu hlavního přelivu, který se pravděpodobně během krátké doby přetvoří do stabilního tvaru. Teď nebudou mít sílu vést vodu jinudy a musí počkat dokud neskončí jarní tání.

Takže se domníváte, že i hlavní výpust má ještě kapacitu upustit víc vody, než doteď upouští?
Ano, tak je to většinou dělané. Ani v případě extrémních povodní se nepočítá, že situaci zachrání elektrárna nebo spodní výpust. Jsou to takové železné rezervy pro případ, že by situace byla skutečně vážná.

Fotogalerie

Mohou díry ve skluzu hlavního přelivu nádrže Oroville ohrozit stabilitu přehrady jako takové?
Domnívám se, že nikoli. Studoval jsem fotky z místa a nehrozí to komplexním kolapsem.

Teď se bavme o tom druhém, bezpečnostním přelivu, který měl situaci zachránit, ale i v něm eroze způsobila trhlinu. Jak moc je neobvyklé, že je bezpečnostní přeliv řešen odtokem přímo do krajiny?
To je ve skutečnosti nejlepší řešení. Pokud je to možné, tak to stejným způsobem řeší všichni. Velkou výhodou je, když je přeliv daleko od hráze a neohrožuje to vlastní těleso - jako to má Oroville. Sice dojde k částečnému poškození při jarních povodních, ale s tím se počítá. Počítá se s tím, že do daného území nateče nějaká voda. Avšak náprava takových škod je minimální a zvládnutelná.

Dispozičně mají celou stavbu vymyšlenou dobře, jelikož extrémní jev, který nastal, byl odveden bokem. Otázkou samozřejmě je, jak s tím předtím manipulovali. Ale řešení zavřít hlavní přeliv v okamžiku, kdy havaruje skluz, a nechat to odtéct nouzovým, je rozumné.

Je důvod obávat se větší katastrofy?

Myslím si, že z pohledu statiky přehrady není problém. Bezpečnostní hlavní přeliv stojí na skále a není poškozen. Problém je pouze se skluzem, který vodu odvádí ne úplně běžným způsobem. Přehrady jsou ale i desetkrát předimenzované, navrženy na odpovídající klimatické podmínky. Statika je tedy v pořádku. A vlastní přehrada je také ochráněna, protože se to všechno děje mimo ni.

Samozřejmě ale není dobré, když se skluz poškodí. Někdy se to ovšem u těchto staveb stává, zvlášť když tam dlouho neteče voda. Jedná se tedy o stav, který se musí preventivně řešit. Ale že by došlo ke katastrofě, to podle mě není na pořadu dne.

Zvětšující se díra ve skluzu hlavního přelivu:

09.února 2017 v 20:10, příspěvek archivován: 13.února 2017 v 16:36

spillway at the #orovilledam - erosion was 1st reported 3 days ago, since then it has grown. https://t.co/MNep5CQ9Ni

Říkáte, že poškozený skluz odvádí vodu ne úplně běžným způsobem. Proč?
Obecně se dá říct, že dlouhé skluzy, které jsou vedeny po sypkých svazích, jsou problematičtější. To je i případ nádrže Oroville, kde je hlavní přeliv vybudovaný na skále a poté vede skluz, který je ale usazen v hlíně. Na to zejména se musí dát pozor, vše musí být pořádně založeno a utěsněno. Po celém světě u tohoto typu odvádění již pár poruch bylo, protože voda zatékala do podloží a podkladů. Většinou se ale nejedná o tak velký průšvih, jako je příklad Oroville.

Pojistky nádrže Oroville

Přehrada Oroville se sypanou hrází má hned několik bezpečnostních pojistek:

„Jednak hlavní bezpečnostní přeliv, který stojí na skále, má uzávěry a není poškozený. Poškozený je pouze jeho skluz. Ten není ničím jiným, než převáděním povodňových průtoků. Další pojistkou je doplňkový, napevno postavený nouzový přeliv. A třetí pojistka je elektrárna a spodní výpust, se kterou se v normálních situacích nepředpokládá manipulace,“ říká Satrapa.

Máme takto řešenou přehradu i v Česku?
Já myslím že ano. V České republice jsou ale většinou skluzy vedeny na suťových kuželích a hodně hrubozrnných materiálech a ty toho opravdu hodně vydrží. Obecně se ale dá říct, že takový typ stavby je možné najít všude. Každý rybník je takto postavený, protože bezpečnostní přeliv je vedený buď po hrázi nebo bokem vedle hráze, a tam je všude hlína.

V případě přehrady Oroville se ovšem jedná o velký spád. Také tam možná byly nějaké průsaky z nouzového přelivu, které tomu mohly pomoct. To ale nevíme.

Jak probíhá testování přehrad? Předpokládám, že testování nouzového přelivu neprobíhá, protože to de facto znamená záplavy.
Když se postaví přehrada, tak se dělá zkušební provoz. V ten okamžik se nastolí nejvyšší možná hladina, provedou se provozní zkoušky, zjišťují se průsaky, monitorují se posuny a tak dál. To trvá zhruba dva roky a po skončení zkušebního provozu se nastaví normální stav. Ze zkušebního provozu se získají určité poznatky, na které se poté reaguje. Přehrada pak během svého života funguje tak, jak ji příroda zatěžuje.

Český přehradní výbor

Výbor, kterému Ladislav Satrapa předsedá, vznikl ze zákona v roce 1993 jako následovnická organizace Československého přehradního výboru. Provozuje odbornou nezávislou činnost v oblasti přehrad, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.

Výbor sdružuje Povodí Labe, Moravy, Odry i Ohře a také vodohospodářské a energetické společnosti. Celkem má 90 členů.

(Zdroj: ČPV)

Samozřejmě ale i během zkušebního provozu dochází k mimořádnostem. Například Slezská Harta (vodní nádrž na řece Moravici v Moravskoslezském kraji, pozn. red.) šla při prvním napuštění v roce 1997 místo do zkušebního provozu hned do akce, protože přišla katastrofální povodeň na povodí Odry. Přehrada tehdy podržela celou povodeň, protože byla prázdná, těsně dokončená.

Může kupříkladu u vodní nádrže Orlík nastat stejné nebezpečí jako v Kalifornii? Jak je Orlík řešený?
Orlík je betonová přehrada a ty vydrží většinou úplně všechno. Já jsem kdysi na severní Moravě počítal betonové přehrady. A i kdyby přes ně šlo pět metrů vody v režimu, který jsem si vymyslel, tak se nic neděje.

Takže i kdyby přes Orlík přepadala voda úplně svrchu, tak se staticky pro přehradu jedná jen o takové polechtání na podbřišku. A takový stav víceméně nastal v roce 2002, kdy byla povodeň o trochu výš, než všichni čekali.

Zatímco u sypané přehrady, jako je Oroville, to je problém?
Kdyby šla voda přes sypanou přehradu, tak je to trochu průšvih, ale i to se dá zachránit. Kdyby se jednalo přímo o Oroville, tak by to asi mohlo být dramatičtější, protože je vysoká. U nás ale přeteče vrchem deset rybníků ročně a neprotrhne se třeba žádný.

Obecně lze poznamenat, že betonové a kamenné přehrady jsou, co se týče statiky a přelití, v pohodě. U sypaných, na druhé straně, se jedná o problém, protože hrozí eroze. I z toho důvodu se bezpečnostní prvky, jako jsou přelivy, předimenzovávají.







Hlavní zprávy

BMW Řada 5 550 i xDrive
BMW Řada 5 550 i xDrive

r.v. 2010, naj. 69 430 km, benzín
649 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.