Proti názvu expozice se pak ohradila společnost Pražská energetika.
Ornitolog Jan Hora řekl, že drastické videosnímky umírajících opeřenců přiměly veřejnost k zamyšlení nad tím, co všechno s sebou nese používání elektřiny. "Už čtyři roky distributoři provádějí opatření k ochraně ptáků před nárazy do vedení, nyní bude tato podmínka zahrnuta i do podmínek privatizace distribuční sítě," uvedl.
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart ukázky z výstavy v létě v Olomouci předvedl svým kolegům ze zemí Visegrádu, tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Novinářům dnes potvrdil, že zástupci jeho úřadu už o podmínce ochrany ptactva při privatizaci distribuce elektřiny jednali s ministerstvem financí. "Výstava splnila očekávání nejen pro území České republiky, mělo to smysl i pro další státy," konstatoval.
Výstavu mrtvých ptáků zorganizovalo sdružení Ochrana fauny České republiky. Jeho členové uvádějí, že například v České republice zemřou kvůli 750 tisícům stožárů a sloupů elektrického vedení ročně desítky tisíc ptáků od hrdliček po orly a čápy. Podobná situace je i v okolních zemích.
Šok v muzeu: výstava ptačích mrtvol
Dosud nikdy v historii nezažili návštěvníci Národního muzea takový šok jako při květnovém zahájení výstavy. Uprostřed citelně zapáchající výstavní síně leží ve dvou desítkách vzduchotěsných akvárií mrtví ptáci. Jsou to převážně nádherně zbarvené poštolky a káňata, do jejichž tlejících těl se zavrtávají velcí červi. Na okolní skla se lepí mouchy.
Jen několik hodin před vernisáží musela být dokonce tři akvária odstraněna a nahrazena fotografiemi, protože z nejvíce rozložených mrtvol ucházel hnilobný plyn a ten mohl zavinit výbuch.
Někteří zaměstnanci muzea si navíc začali stěžovat, že už je jim zápach nepříjemný. "Je to hlavně psychologické, když vidím syreček, taky si automaticky zacpávám nos," přiznal jeden z hlídačů.
Generální ředitel Národního muzea Milan Stloukal se tváří rozpačitě: "Ještě ráno zasedala výstavní rada, ale nakonec jsme se rozhodli tuto akci zahájit. Já skutečně nepochybuji o její prospěšnosti, jen si nejsem jistý, jestli ten dobrý úmysl pochopí všichni návštěvníci," netají se obavami. Autoři výstavy totiž nemají v úmyslu nabídnout estetický zážitek, chtějí pouze upozornit na existenci tři čtvrtě milionu elektrorozvodných sloupů, pod kterými denně umírají desítky ptáků v České republice.
"To, co vidíte, není skutečně tvrdá realita, tito ptáci už mají své utrpení šťastně za sebou," vypráví hlavní autor výstavy, ornitolog Pavel Křížek. Vystavená zvířata podle něj umírala strašnou bolestí - byla zaživa sežrána červy, takže jim nejprve odpadla křídla a pařáty.
Kontroverzní projekt ornitologa Křížka a jeho kolegů, výtvarníka Jana Samce a sochaře Miroslava Párala, má jediný cíl - prosadit do budoucna šetrnější technologie pro přenos elektrické energie.
"Snad rozpoutáme diskusi a upozorníme, že každé naše rozsvícení doma stojí životy ptáků někde venku," upozorňuje Křížek. Situace opeřenců v Praze ovšem kritická není. "My už máme skoro všechny kabely pod zemí, a navíc sem mnoho větších ptáků nelétá," tvrdí mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Mnohem závažnější problémy jsou podle mluvčího firmy ČEZ Ladislava Kříže ve zbytku republiky. "Samozřejmě, že jednou povedou všechny dráty pod zemí," myslí si, "ale na to bude třeba suma, za niž by se postavilo řádově dvacet Temelínů. Myslím si, že se toho dočkáme nejdřív za padesát let."
Součástí začínající výstavy je i promítání videozáznamů, na nichž jsou zachyceni ptáci usmrcení při střetu s elektrickým vedením i ti, kteří střet sice přežili, ale umírali postupně.
 Ptačí mrtvoly, které slouží jako exponáty na ve středu otevřené výstavě v Národním muzeu. (30. května 2001) |
 Spoluautor výstavy ornitolog Pavel Křížek u jednoho z exponátů na výstavě Světlo pro Prahu, kterou mohou od zhlédnout návštěvníci v pražském Národním muzeu. (30. května 2001) |
 Jeden z exponátů na výstavě Světlo pro Prahu, kterou mohou od zhlédnout návštěvníci v pražském Národním muzeu. (30. května 2001) |
