Dudci totiž obvykle hnízdí v dutinách starých vykotlaných stromů, kterých je však v krajině nedostatek. "Dudci mají navíc tu smůlu, že po zimě přilétají zpátky ze střední Afriky až v dubnu, kdy jim vhodná místa už zabrali špačci," vysvětlil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
K nápadu, jak chocholatým pěvcům s bydlením pomoci, inspirovali ochranáře Rakušané. "Ve vinařské oblasti Wagram odpozorovali, že jim dudci lezou do kůlen s nářadím a v bednách uvnitř si staví hnízda. Proto jim začali vyrábět speciální kůlničky s menší budkou uvnitř," popsal Stýblo.
Rakouští dudci si na nové obydlí zvykli a za několik let se jejich počet v oblasti zvýšil ze dvou párů na třicet. V obdobný nárůst doufají i čeští ochranáři.
"Zda jsme byli úspěšní, nebo ne, můžeme zhodnotit nejdříve za rok. Pět budek rozmístěných u Milotic na Hodonínsku zatím dudci neosídlili. Přesto chceme v jejich rozmisťování dál pokračovat," podotkl Stýblo.
Dvaadvacet budek je zatím bez dudků
Podobný projekt nezávisle na ochranářích letos na jaře spustila i Česká ornitologická společnost. Její členové instalovali boudičky pro dudky na Pálavě, do oblasti mezi Žatcem a Kadaní a v okolí Mladé Boleslavi. Právě v těchto místech žije dudků nejvíce.
"Ačkoliv máme dohromady dvaadvacet budek, dudci se zatím v žádné neuhnízdili. Bydlení si na některých místech naopak přisvojili krutihlavi a špačci," řekl Lukáš Viktora z České ornitologické společnosti.
Podle něj ale existuje finta, jak "černým nájemníkům" přístup do budek znemožnit. Stačí kulatý otvor zakrýt v době, kdy ptáci přilétají z teplých krajin, a s otevřením počkat na dudka. "Věříme, že dudci si budky v přírodě brzo najdou," dodal Viktora.
