"Z dlouhodobého sledování vývoje v bezpečnostní oblasti vyplývá, že nezákonné aktivity ruskojazyčných a balkánských skupin charakterizované "hrubým násilím" pomalu ustupují do pozadí a postupně se mění na legální podnikání," uvádí se ve výroční zprávě BIS.
Představitelé těchto skupin zakládají obchodní společnosti, které využívají k praní peněz. Ty se často vracejí do země, odkud pocházejí.
Podle BIS tlačí organizovaný zločin na státní správu, aby získal výhody při zadávání zakázek nebo například při výběrových řízeních.
Mezi cíle zločineckých skupin je získat vliv i na rozhodování v trestních kauzách.
Ruskojazyčné gangy si rozdělily vliv v Česku
V roce 2006 prý došlo u ruskojazyčných skupin a zločinců z oblasti Kavkazu k jednání o rozdělení působnosti. BIS tvrdí, že byl zvolen takzvaný "vor v zakoně". Ten má za úkol koordinaci mezi skupinami a kontrolovat jejich aktivity
Policisté se za rok 2006 zmiňují o třech významných cizojazyčných skupinách organizovaných zločinců u nás.
Arménská skupina podle nich natolik srostla s podnikatelským prostředím, že většina jejích nelegálních aktivit je už zakryta běžnou podnikatelskou činností.
"Výhodné podmínky pro podnikání si představitelé skupiny zajišťují budováním kontaktů na významné představitele veřejné správy, politiky, managementy firem a jiné vlivné osoby," uvádí dokument.
Kavkazská skupina se zabývá především násilným vymáháním pohledávek, vydíráním, organizováním nelegální migrace, paděláním a obchodu s automobily. Její podnikatelské aktivity souvisí často s firmami na ochranu objektů.
BIS ještě sleduje činnost ruských a ukrajinských skupin organizovaného zločinu, zaměřených převážně na násilnou a majetkovou kriminalitu.
